Obzor

Nakladatelství při vydavatelství a knihtiskárně stejnojmenného periodika v Přerově

Nakladatelská působnost 1914–1947

V Přerově se v září 1910 za předsednictví středoškolského pedagoga Karla Bořeckého ustavilo Tiskařské a vydavatelské družstvo, aby od Jaroslava Strojila převzalo a dále vydávalo „týdeník osvěty a vzdělání lidu“ Přerovský obzor. Prvním redaktorem časopisu byl Rudolf Hrabě, kterého v listopadu 1911 vystřídal Florian Zapletal. Po jeho odchodu do 1. světové války 1914 se redakce ujali Karel Hauke a Josef Staněk, kteří v srpnu 1914 Přerovský obzor změnili na deník. Pod firmou Přerovský obzor, později Tiskařská a vydavatelská společnost při něm vydávali též drobné knižní publikace. Od 1918 vycházel deník pod zkráceným názvem Obzor a v březnu 1919 se jeho vydavatelství reorganizovalo na společnost s ručením omezeným Tiskařské a vydavatelské družstvo Obzor v Přerově. Program činnosti byl rozšířen o nakladatelství, knihkupectví, knihařství, prodej umělecko-průmyslových předmětů, novinářství, inzerci, pořádání výstav a kulturních podniků aj. Při hledání vlastní tiskařské základny převzal Obzor 1919 většinový podíl Družstva knihtiskárny v Hranicích a přes protesty místních knihkupců získal v listopadu 1919 nakladatelskou a knihkupeckou koncesi pro Přerov. Ředitelem přerovského podniku byl Karel Hauke, ředitelem hranické tiskárny Vladimír Stejskal. 1922 se s Obzorem sloučil deník Haná (jeho redaktorem byl Josef František Karas), který pak vycházel jako jeho mutace. Protože pro tisk novin se hranická tiskárna neosvědčila, vybudoval Obzor téhož roku vlastní tiskárnu v Přerově a v její budově otevřel i knihkupectví, které vedl Josef Vylíčil (* 1892 Dřevohostice), vyučený u přerovského knihkupce Rudolfa Ondráčka. Knihkupecká a nakladatelská složka podniku působila pod názvem Lidové knihkupectví a nakladatelství Obzor v Přerově. Další rozvoj podniku, spjatého s národnědemokratickou stranou, utlumila hospodářská krize. Koncem 30. let došlo k prodeji části majetku, 1941 byl deník Obzor zastaven a politické uspořádání po válce znemožnilo jeho obnovu. 1947 byl Karel Hauke na nátlak komunistických zaměstnanců propuštěn a 1948 byla na Obzor uvalena národní správa. Knihkupectví převzalo 1949 družstvo Kniha lidu, tiskárna byla v lednu 1949 znárodněna, v březnu 1950 začleněna do národního podniku Moravskoslezské tiskárny v Olomouci a 1958 převedena do podniku Tisk v Brně. Původní společnost formálně zanikla výmazem z obchodního rejstříku v září 1952.

Vyšlo cca 75 titulů. – První edice Knihovnička Přerovského obzoru (1914–1919), zaměřená především na odběratele časopisu, přinesla válečnou zdravovědnou příručku, oslavné brožury k jubileím spisovatele Jiřího Sumína a zemědělského pedagoga Jana Adamce, humoresky Otakara Bystřiny, po převratu 1918 pak některé nové československé zákony a předpisy. Spisy Otakara Bystřiny, zahájené 1916 svazkem próz v grafické úpravě Jaroslava Votruby, vydávala pak do 1926 další moravská nakladatelství (postupně Moravské kolo spisovatelů a A. Píša v Brně, Ignác Hofírek v Olomouci, J. F. Buček v Prostějově a F. Obzina ve Vyškově). Výraznějším nakladatelským počinem byla polobibliofilská edice původní poezie Klas (1916–1922), v níž se představili moravští autoři R. Bojko, Ondřej Přikryl, Jiří Mahen, František Pečinka, Bedřich Beneš Buchlovan, Jan Karník, Josef Kalus a Stanislav Cyliak. Přiléhavou dekorativní výzdobou přispěli Jaroslav Votruba, Stanislav Kulhánek, Bohumil Jaroněk a Karel Němec. Knihovna Obzoru (zprvu též jako Románová příloha Přerovského obzoru; 1918–1924) zahájila prózami, otiskovanými v časopisu na vystřihování (Jack London, Josef František Karas), k nimž přiřadila cestopisnou reportáž (František Kočí), historickou prózu (Jindřich Spáčil) a sociální drama (Bartoš Vlček). Z iniciativy Karla Haukeho a prostřednictvím Bartoše Vlčka navázali s Obzorem počátkem 1921 kontakt mladí spisovatelé z brněnské Literární skupiny. Po její formální přeměně z volného sdružení na spolek (ustavující valná hromada proběhla v místnostech přerovského Obzoru v září 1921) vydával Obzor od října 1921 do léta 1923 2 ročníky měsíčníku Literární skupiny Host a první řadu přidružené edice Knihovna Hosta (1922–1923) s prózami Lva Blatného, dramatem Čestmíra Jeřábka a verši Konstantina Biebla a Arnošta Ráže. Další původní beletrie (Ondřej Přikryl, Jaroslav Durych, Stanislav Kovanda, R. Bojko, Alberto Vojtěch Frič, Václav Valenta-Alfa, Bartoš Vlček, Otakar Bystřina), odborná publicistika (Josef Staněk, František Slaměník), ojediněle i překlad (Ivan Cankar), vycházela již od 1915 nákladem Obzoru mimo edice. 1918 vyšly ve slovenském originále aktuální prózy (Peter Kompiš a Elena Petrovská). Alba pohlednic a grafiky představili August Mervart a Jaroslav Votruba. Na občasné snahy o výraznější nakladatelský program, reprezentované edicemi Klas a Knihovna Hosta, rezignoval Obzor zřejmě z ekonomických důvodů v polovině 20. let. Další nesoustavná nakladatelská produkce se od konce 20. let omezila na separáty z periodika, regionální vlastivědné spisky (Florian Zapletal), několik básnických sbírek (Vlastimil Dorazil, Jaroslav Ondráček, prvotina Jarmily Urbánkové), reportáž (Ladislav Pour-Suchdolský), životopisnou monografii (Vlastimil Dorazil), pamětní tisk (k úmrtí J. F. Karase), za války eseje (Vojtěch Jirsa) a prózy (Petr Dvořák). Od konce 30. let vycházely učebnice optiky (Alois Mazurek). – Kmenovým výtvarným spolupracovníkem nakladatelství do poloviny 20. let byl Jaroslav Votruba, na výzdobě knih se dále podíleli mj. Jan Konůpek, Karel Wellner, Josef Bieber, Arnošt Ráž, Helena Bochořáková-Dittrichová, Oldřich Lasák, později Antonín Kubát, Vlastimil Kozák a Vladimír Hájek. Tisk zajišťovaly nejprve firmy Šutt a Dobrovolný a Jar. Strojil v Přerově a Družstvo knihtiskárny v Hranicích, od 1922 převážně vlastní přerovská tiskárna Obzor.

Dokumentace: Seznam [1923].

Literatura a prameny: L. B. [Lev Blatný]: Z historie Literární skupiny (I), Host 5, 1925/1926, s. 127–128; Obzor, tiskařské a vydavatelské družstvo s. s r. o. v Přerově, in Přerov, Přerovsko-Kojetínsko (Brno 1933), s. 231; R. O. [Rudolf Ondráček]: Padesáti let… [jubileum Josefa Vylíčila], Knihkupec a nakladatel 4, 1942, s. 196–197; Čestmír Jeřábek: V paměti a v srdci (Brno 1961), s. 76, 97; Z dokumentů a korespondence Literární skupiny (1919–1935), Sborník Národního muzea v Praze, řada C – Literární historie, sv. 12 (1967), s. 9–10; Květa Hauková: Karel Hauke, osobnost neúnavného ducha, Nové Přerovsko 7, 1998, č. 36, s. 10, č. 37, s. 17, č. 42, s. 24; Lucie Polášková: Vznik a vývoj tiskáren Obzor a Strojil v Přerově [část] 1, Tiskárna Obzor, in Sborník Státního okresního archivu v Přerově (Přerov 2005), s. 151–156.

Související osobnosti

Působiště

Přerov

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 31.03.2018 17:03

O