Grafikona

Nakladatelství krátce provozoval malíř a grafik Vladislav Röhling (* 1878 Praha, † 1949 Praha), starší bratr výtvarníka Karla Rélinka (původně Röhlinga). Studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela K. Lišky (1897–1900) a na Akademii výtvarného umění ve speciálce Františka Ženíška, dřevorytectví se vyučil u Jana Šimáně. Byl členem skupiny Jednota umělců výtvarných v Praze. Ve své práci se specializoval na grafiku, v níž se věnoval především leptu a dřevorytu. Cykly svých původních grafik sdružoval do alb, která od 1916 vydával pod firmou Grafikona. V březnu 1917 obdržel nakladatelskou koncesi omezenou na vydávání literárních děl s vlastní uměleckou výzdobou a od 1918 vydával i knižní tituly, nejčastěji s označením Nakladatelství, resp. Knihovna Grafikony. Koncese se vzdal koncem 1922, několik alb však zřejmě vydal i později.

Vyšlo cca 7 titulů knih a cca 12 grafických alb. – V grafických cyklech, sdružených do velkoformátových alb, se autor věnoval především námětům ze staré Prahy. V dalších cyklech představil české hrady a historická města, do samostatného alba soustředil lepty exlibris. Jen výjimečně vydal i album jiného umělce (soubor dřevorytů Josefa Váchala). Knižní publikace s vlastní výzdobou zahájil edicí Ručej (1918), v níž však vyšla jen komedie Alfreda de Musset. Bibliofilská Knihovna Grafikony (1918–1922) zařadila Píseň písní v překladu a s úvodem Rudolfa Dvořáka, erotickou novelu (Quido Maria Vyskočil), dobrodružný příběh (Bret Harte) a milostné historky (Matteo Bandello). Mimo číslovanou řadu vyšly povídky Jacka Londona, antický román Josefa Šimůnka a běžné vydání bibliofilie Q. M. Vyskočila. – Autorovy výtvarné vstupy různé intenzity se pohybovaly od návrhu titulního listu přes ilustrační grafické přílohy po detailní výzdobu celé knihy (rámce stránek, iniciály, celostránkové grafiky) v bibliofiliích s číslovanými výtisky. Tisk knižních publikací a textových částí alb zajišťovaly po pražských firmách Melantrich a Grafia tiskárny Politika, Bělský & Jeschek a Ant. Reis.