K. Ausobský

Knihkupec Karel Ausobský starší (* 1881 Písek, † 1938 Praha), vyučený u Theodora Kopeckého v Písku, převzal po zaměstnáních v Praze a v Brně 1911 od Karla Stieglmaiera knihkupectví v Českých Budějovicích. Zprvu je provozoval pod firmou K. Stieglmaiera nást. K. Ausobský (v němčině K. Stieglmaier’s Nachf.), pod níž rozšířil 1918 činnost o nakladatelství. 1919 koupil i nakladatelský sklad likvidované firmy K. Stieglmaier a podnik dále rozvíjel s definitivním označením K. Ausobský. Byl významným funkcionářem profesních korporací, 1925 se podílel na založení vydavatelského družstva českých knihkupců Osvěta, ve 20. letech spoluzakládal jihočeské knihkupecké grémium a pak působil jako jeho starosta (zemřel na služební cestě v Praze). Po jeho náhlé smrti převzal firmu syn a spolupracovník, absolvent obchodní akademie Karel Ausobský mladší (* 1912 České Budějovice, † 1944 Flossenbürg, Bavorsko), 1944 však byl zatčen a téhož roku zemřel v koncentračním táboře. Pak do konce války vedl firmu jako zmocněnec budějovický německý knihkupec a nakladatel Karl Kratochwil. 1945 ji převzala a do 1949 řídila matka posledního majitele Anna Ausobská (roz. Nováková; * 1878 ?, † ? ?).

Vyšlo cca 100 titulů. – V nakladatelské produkci Karel Ausobský navázal na program svého předchůdce, vydávaje především učebnice, cvičebnice a příručky pro měšťanské a odborné školy, učitelské ústavy a obchodní akademie. Zavedené učebnice němčiny (Adolf Tůma), obchodní korespondence (Josef Získal) a hudební výchovy a zpěvu (Bohuslav Jeremiáš), které vycházely v reedicích, postupně doplnily nové učebnice francouzštiny (Anna Pelnářová, Otakar Kunstovný), angličtiny (Josef Julius David), kreslení (Adolf Veselý, Emil Pitter, Zdeněk Louda, František Xaver Böhm), občanské a právní nauky (Jan Adámek, Josef Lexa, Václav Strnad), češtiny a vlastivědy (Bohumil Tožička), české literatury (František Mejsnar), matematiky a geometrie (Ferdinand Toman, Emanuel Formánek), účetnictví (Josef Matys, Zikmund Skalický, Josef Říha), přírodovědy (Ladislav Sýkora), němčiny (Josef Doležel a Alois Jokl, Gustav Herbig) i kuchařství (Anna Kofránková). Nové vydání Stieglmaierovy edice školní četby Vzorné čtení jazyka francouzského (1920) měla doplnit řada Vzorné čtení jazyka francouzského (1928), která však, stejně jako pozdější pedagogická edice Nápravná výchova (1928) po 1. svazku nepokračovala. Jako propagátor turistiky vydal Ausobský několik místních průvodců (autoři Václav Ambrož a Bohuslav Šindelář, Ladislav Švejcar). Rozvoj regionální vlastivědy podpořil zejména časopisem Jihočeský přehled (1926–1931, red. Josef Lomský s red. kruhem; 1930–1931 vycházel s přílohou Věstník Vlastivědné společnosti jihočeské), který zanikl za hospodářské krize. Ojedinělé tituly regionální beletrie (humoristická próza Bohumíra Borkovce, mravoučné povídky pro dívky Marie Žlábkové, satira s motivy sci-fi Václava Řepy, verše Františka Humlera) doplnil za 2. světové války Karel Ausobský mladší (autoři mj. Václav Němec, Donát Šajner, Marie Matesová). Za jeho vedení rovněž nakladatelství vydávalo velkoryse koncipovaný "měsíčník pro školní výtvarnou výchovu" Kreslíme (1939–1942. redigovali Zdeněk Louda a Emil Pitter). – Tisk zajišťovaly především českobudějovické firmy J. Přibyl (postupně pod několika majiteli), Společenská knihtiskárna, Obchodní organisátor, K. Fiala a St. Kocmoud.