Antonín Čížek

Antonín Čížek (* 1899 Královské Vinohrady, dnes Praha-Vinohrady, † ? ?) se vyučil u nezjištěného knihkupce (1916–1918 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu). 1922 založil v Praze-Břevnově bez koncese tzv. soukromé nakladatelství Zenit, které 1929 obnovil pod názvem Edice Zenit. Teprve 1930 získal nakladatelskou koncesi a ve vydávání pak pokračoval pod svým jménem. 1931 rozšířil podnik o knihkupectví, které otevřel v Praze-Košířích. Protože se nestal členem profesní organizace Svaz knihkupců a nakladatelů, obtížně uplatňoval svou produkci na knižním trhu (některé tituly nakladatelství neregistrovala ani národní bibliografie) a za odbytové krize 1933 ohlásil ukončení činnosti. Jeho další osudy nebyly zjištěny.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Po jediném svazku edice Knihy Zenitu (1922, Jack London) se Čížek vrátil k nakladatelství zřejmě až 1929, kdy v rámci Edice Zenit založil soubor Spisy Pavla [Paula] Rosenhayna (1929, red. Antonín Čížek). Jako koncesovaný nakladatel pak k dalším detektivkám tohoto německého žurnalisty a beletristy, které vydával již mimo Spisy pod svým jménem, připojil převážně dobrodružné prózy angloamerické provenience (především Bertha Muzzy Sinclair Cowanová pod pseud. B. M. Bower, též L. Patrick Greene, Freeman Willis Crofts, Harold Bert Wright) a klasickou erotickou četbu (Jacques Cazotte). Kmenovým překladatelem z němčiny a z angličtiny byl Karel (K. M.) Malkovský. Závěr produkce nakladatelství patřil soudobé původní próze (prvotina Oty Duba, válečná reflexe Aloise Ladislava Kaisera, společenské romány Adolfa Zemana). – Obálky navrhovali Karel Fišera, J. Paša a Jaromír (J. S.) Hauptmann, různorodými ilustracemi přispěli René Klapač, František Schenk a František Janoušek. Na anonymní grafické úpravy, od 1929 s prvky konstruktivistické typografie, 1931 citlivě navázal Josef Novák, který též navrhoval vazby a fotomontážní obálky posledních titulů. Na tisku se podílely především firmy Jar. Hencl (Gutenberg) v Praze a Jiří Jelen v Mělníku.