František Černovský

Beletristické nakladatelství v Brně, knihkupectví v Brně a v Kutné Hoře

Nakladatelská působnost 1934–1948

František Černovský (* 1908 Kutná Hora, † ? ?) absolvoval 4 třídy měšťanky a 1923–1926 se vyučil v kutnohorském knihkupectví Karel Šolc. Pak byl účetním u pražské firmy Antonín Plechatý a obchodvedoucím knihkupecké filiálky firmy Barvič a Novotný v Brně – Králově Poli. V dubnu 1929 otevřel na koncesi z téhož roku knihkupectví v Brně a 1932 získal knihkupeckou koncesi pro filiálku v Kutné Hoře, kterou však pro odpor místních knihkupců k jeho osobě 1947 pronajal své sestře Miladě Hradilové (roz. Černovské, * 1911 Kutná Hora). Od 1941, kdy se věnoval systematicky i nakladatelství, uváděly některé tituly jako místo vydání spolu s Brnem i Kutnou Horu.

Vyšlo cca 35 titulů. – Zprvu jen nesoustavná nakladatelská produkce při knihkupectví přinesla drobnou taneční hudebninu (Hynek Šubčík), studii o překladu Mirka Elpla (Rajmund Habřina) a básnickou bibliofilii (Eduard Elpl). Jediným svazkem edice Kotva (1938) zůstala sbírka Nové satiry (3 vydání z téže sazby 1938). Pseudonym Robert David (připisován je Antonínu Dokoupilovi) se v ní kriticky vymezil proti autorovi básní „věčného studenta Roberta Davida“, které 1936–1938 publikoval anonymně Vítězslav Nezval. Vlastní nakladatelský program, do něhož zapojil hlavně regionální autory a ilustrátory, rozvinul František Černovský až od 1941 na vlně dobové konjunktury knížek pro děti a mládež. Zfilmovanou pohádku z aktuální distribuce adaptoval Libor Kubeš, tradičními i moderními pohádkami přispěli Eduard Elpl, Josef Šimon, Fráňa Kopeček a Richard Kubeš, příhodami malého děvčátka Marie Flieglová. Autorem chlapeckých románů s tematikou cesty k úspěchu i partyzánského odboje byl Leopold Němeček, dívčí román o překonávání překážek připojila Jiřina Dvorecká, povídky o zvířatech zřejmě podle cizí předlohy zpracovala Inka Moravcová. Část produkce tvořily obrázkové knížky pro nejmenší s veršíky (Libor Kubeš, Josef Kavín a Josef Alois Horák) a leporela. Z ohlašované poválečné spolupráce s pražským Spolkem rodáků a přátel Kutné Hory vyšla jen rodinná kronika obyvatel Fastrova mlýna na Vrchlici od Marie Vondrové-Fastrové, jíž nakladatelství ukončilo činnost. – Na střídmé grafické úpravě prvních titulů se podíleli Mirek Elpl a Luděk Bolar (pravděpodobně pseudonym). Nedílnou složkou knih pro děti a mládež byly četné ilustrace v textu i na barevných přílohách. Pohádky a knížky pro menší děti ilustrovali Romuald Kupka, Josef Zdráhal, Miroslav Netík, Jaroslav Lukeš a Karla Rorejsová, knihy pro mládež Oldřich Bartoník, Josef Kolář, Jan M. Najmr a Josef Šťastný, kutnohorskou kroniku Václav Fiala. Tisk zajišťovaly především brněnské firmy Doskočil a Stachý (pak Stachý a spol.) a Novina (po 1945 Zář), dále Fr. Kusák ve Vyškově a Grafia v Kutné Hoře.

Související osobnosti

Působiště

Brno, Kutná Hora

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 21.11.2021 14:34