Antonín Plechatý

Antonín Plechatý (* 1897 Podhorní Újezd, dnes Podhorní Újezd a Vojice, † 1982 ?) dle vlastního vyjádření vychodil obecnou školu, pracoval jako kameník (rodiče nepřáli jeho obchodnímu talentu) a současně se věnoval zásilkovému obchodu, jehož úspěšný rozvoj zastavila 1. světová válka. Pak byl v armádě a po vzniku Československa sloužil v Praze, kde navštěvoval různé kurzy a vzdělával se samostudiem. Po demobilizaci pracoval jako obchodní cestující a provozoval zásilkový obchod. Údajně od 1922 (doloženo od 1924) vydával zprvu v časopisecké i knižní formě návody k životnímu úspěchu a praktické příručky k drobnému obchodování, z nichž část sám kompiloval pod svým jménem nebo pod pseudonymy Antonín Chlumský a L. J. Smiřický. S obchodníkem kravatami Jindřichem Strachem vedl časopis Existence (doložen 1927–1929 údajně jako nástupce časopisu Centrum z 1913, který však nebyl zjištěn), zaměřený na propagaci přivýdělku formou práce z domova nebo zásilkového a podomního obchodu. Patrně s knihkupcem Karlem Píchalem zřídil v Praze-Karlíně nekoncesované nakladatelství a knihkupectví Existence a 1929 byl magistrátem pokutován pro jeho neoprávněné provozování. Ačkoliv koncesi pro zasílatelské knihkupectví a nakladatelství, o niž žádal, neobdržel, dále podnikal střídavě pod svým jménem, střídavě pod firmami Vydavatelství Existence (1927–1931) nebo Čtenářská obec československá (1929–1930), které prezentoval jako volná sdružení družstevního charakteru. Postupně se zaměřil na oddechovou beletrii, kterou vydával po sešitech a šířil především pomocí kolportérů mimo knihkupeckou síť, do níž měl pro spory s profesními korporacemi ztížený přístup. 1932–1934 byl zprvu neschváleným pachtýřem (nájemcem) knihkupecké a nakladatelské koncese Jana Bauera (* 1863), který pro nemoc a chudobu nemohl provozovat svou živnost. Krátce vydával cyklostylovaný časopis Přehled (vycházel od září do prosince 1936), v němž otiskoval podklady pro nabízené vzdělávací kurzy, informace o vynálezech a objevech a nabídky pro podomní obchodníky. Součástí Přehledu byl věstník Společnosti práce Výměna, který organizoval směnu výrobků mezi obchodními cestujícími. Na pronajatou koncesi Jana Bauera (jejím magistrátem schváleným nájemcem byl znovu od 1936) Plechatý své podnikání legalizoval a 1941 obnovil nakladatelství. Teprve v květnu 1948 získal vlastní knihkupeckou koncesi pro pražské Nové Město, již v únoru 1949 však nakladatelství uzavřel. 1950 spoluzakládal Krajské nakladatelství Hradec Králové, které zaniklo 1952. Jeho další působení nebylo zjištěno.

Celkem vyšlo cca 65 titulů. – První tituly, zaměřené na cesty k získání bohatství a k podnikatelskému a životnímu úspěchu, střídaly formu periodika a knižní edice. Původně časopis Vůdce k úspěchu (1924) s podtituly „Český amerikanism“ a „Časopis pro povzbuzení člověka a ukazovatel cesty na dráze životní“ pokračoval s podtitulem „Lidovýchovný a vzdělávací sborník, sloužící k objevení nových duševních vlastností a ukazovatel cesty na dráze životní“(1924–1925) jako edice návodných brožurek, které psali Josef Teplý a sám nakladatel (i pod pseud. L. J. Smiřický). Souběžná edice Existence (1924–1925) přinesla příručky k praktickému podnikání, zejména k zásilkovému obchodu (napsal je Plechatý pod svým jménem i pod pseud. Antonín Chlumský). Později (doloženě 1927–1929) převzal její název časopis s obdobným obsahem a s podtitulem „Měsíčník pro praktický život“. 1926 založil Plechatý volnou řadu Nová laciná knihovna (též N. L. K., 1926–1931), která měla zprvu rovněž časopiseckou formu (každé číslo obsahovalo archy několika titulů k jejich postupné kompletaci), později vycházela jako standardní sešitová edice. Lidové příručky všeobecných informací, právních a obchodních nauk (František Klíma), obchodní i osobní korespondence (Antonín Plechatý pod pseud. Antonín Chlumský), zdravovědy (Benjamin Chmelař), vedení domácnosti (B. Plechatá) a radiotechniky (Ladislav Smrž) postupně vystřídala beletrie. Po menších prózách klasiků (Stendhal, Božena Němcová) se zaměřila na původní lidovou četbu (Jan Nálevka pod pseud. Jan Vřesnický, Bohumil Bouška, František Stanislav Huml-Čerchovský, Josef Brichcín, Otakar Hanuš, Robert Lukeš, R. Lamač) a překlady dobrodružných a společenských románů (Jules Lermina, J. G. de Lasser, Jules de Gastyne, Francis Marion Crawford, Josephine Schade-Hädickeová). Řazení Nové laciné knihovny nakladatel postupně znepřehlednil nesoustavným a nepřesným členěním svazků do tematických řad (A, B, C, E, L). Později v jejím rámci založil beletristické edice Knihy lásky (1930), Dobrodružné cesty (1930) a Romány života (1930–1931). Několik údajně vydaných titulů (mj. Tajnosti němého domu od Ernesta Capendua v nakladatelově překladu) není v našich knihovnách ani bibliografiích doloženo, jeden svazek Nové laciné knihovny vyšel koncem 1930 nákladem Josefa Hokra. Během prvního pronájmu koncese Jana Bauera (od 1932) byl Plechatý údajně nepřiznaným nakladatelem drobné edice anonymních jednoarchových sešitů Nejnovější detektivní novely (1934, red. František Šmejkal), vycházející pod firmou J. Bauer. Jako schválený nájemce Bauerovy koncese (od 1936) vydal již pod svým jménem 1941 kompendium Abeceda nemocí (Zdeněk Wagner a kol.), k němuž připojil stejnojmennou edici osvětové zdravovědy (1941–1943; přispěli lékaři Ladislav Riedl, Zdeněk Wagner a Jiřina Dostálová-Michlová pod pseud. J. Tomš). Svůj inovovaný program lidových příruček doplnil knížkou o kosmetice (Zdeněk Zachystal), kuchařkami (Lea Divišová, Marie Preisová-Vávrová), příručkou bylinářství (Jan Soukup), učebnicí mechaniky (Rudolf Zombat) a slovníky lékařské terminologie a medicínských zkratek (mj. farmaceut Miloš Kundera). Souběžně vydal písně pro dětské sbory (slova Jan Hostáň) a zpěvníky koled a lidových písní (Jiří Pomahač, Josef Emanuel Jankovec). Nesourodá beletrie přinesla za války detektivku a sbírku veršů (Jan Karel Čemus), soudobý román (František Herman) a prózy pro děti (Josef Zdeněk Stehlík). Poválečná Edice mladých autorů (1946) zanikla úvodním svazkem (román Olgy Severové, údajně úřednice vydávajícího nakladatelství). – Nenáročnou grafickou úpravu oživily ve 20. a 30. letech jen výjimečně rutinní obálky (Jozef Čejka, Václav Čutta, Václav Klimánek, A. L. Salač). Ve 40. letech se na výzdobě obálek podíleli Jaroslav Moučka, J. Žežula, Jiří Peške a Cyril Bouda, ilustracemi přispěli Vojtěch Cinybulk a František Postránecký. Většinu knih tiskly menší tiskárny, především Jan Hruška v Písku, Karel Hofrychtr v Rovensku pod Troskami, Josef Voctář v Brandýse nad Labem, Karel Vrchotický, Všetečka & spol., Adolf Novotný, Ant. Lapáček, Karel Smolík, Frant. Loos a Fr. Ziegner v Praze.