Tomáš Pospíšil

Tomáš Pospíšil (* 1874 Želeč na Hané, † 1945 Ostrava) absolvoval měšťanskou školu a vyučil se v moravskoostravské knihkupecké filiálce firmy Bratří Chrastinové. 1902 získal knihkupeckou koncesi, filiálku převzal a pod svým jménem ji osamostatnil. 1904 závod rozšířil o pobočku v tehdejší Polské (později Slezské) Ostravě a od 1905 rozvinul i nakladatelství. (Na vydávaných knihách užíval též označení První české lidové knihkupectví a nakladatelství Tomáše Pospíšila a jeho drobné obměny.) Součástí podniku bylo knihařství a papírnictví, později též inzertní kancelář a distribuce novin. Na přelomu 20. a 30. let Pospíšil zrušil pobočku ve Slezské Ostravě a ukončil i nakladatelskou činnost. Po jeho smrti 1945 vedla podnik vdovským právem Jena Pospíšilová (* 1874) s dcerou dr. Jarmilou Pospíšilovou. Firma zanikla pravděpodobně 1949.

Vyšlo cca 25 titulů. – Od 1905 vycházely Pospíšilovy kapesní kalendáře ve dvou mutacích (Hornický kalendář a Všeobecný kalendář; zjištěno 8 ročníků na roky 1906 až 1913). Souběžně vyšlo několik aktuálních právních úprav (mj. nové volební zákony) a v anonymních překladech z němčiny reportáž z revoluce 1905 v Rusku (Paul von Szczepanski) a populární proticírkevní román (rakouský kněz Hans Kirchsteiger). Lidová knihovna zábavné a užitečné vědy (1912) nabídla stručné kompilace k výuce řečnictví, k sebeovládání, k laickému zjišťování povahy a k výkladu snů a věšteb). Nerozvinula se Pospíšilova hudební edice (1912; jen drobná skladba ostravského hudebního pedagoga Rudolfa Kadlečka). Pro děti a mládež vydalo nakladatelství drobné školní příručky (autoři František Hladný, František Václav Autrata), mravoučný chlapecký příběh (František Hrnčíř) a v jediném svazku edice Pohádkové besedy (1909) valašské pohádky a pověsti (František Bobek). Od září 1912 vycházel ilustrovaný zábavně-poučný čtrnáctideník pro dospívající mládež Náš rozkvět (zanikl 1914 nedokončeným 2. ročníkem, red. učitelé Jindřich Haša, později Bedřich Svoboda). Poválečná Sbírka vybrané světové četby (1924–1929) soustředila v překladech Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského, Arnošta Procházky a především Jiřího Živného pohotově francouzské románové novinky (Clément Vautel, Henri Béraud, Louis Dumur, Thérėse Dobsanová), které doplnila starší próza (Honoré de Balzac). – Knížky pro mládež ilustrovali Jindřich Haša a Václav Čutta, obálky několika svazků překladové edice nakreslil František Kobliha. Tisk zajišťovala zprvu převážně firma Birgus a Riedl v Ostravě-Přívoze, po 1913 pokračovaly nástupnické tiskárny Ed. Riedl v Moravské Ostravě a Karel Birgus v Přívoze.