Nakladatelství mladých

V kladenské knihtiskárně se sporadickou nakladatelskou činností K. Mašín vznikla v listopadu 1940 Edice mladých (1940–1942, red. Jaroslav Šíma a Petr Pašek). Jejím iniciátorem a hlavním organizátorem byl nedostudovaný gymnazista Petr Pašek (vl. jm. Antonín Pašek; * 1923 Praha-Libeň, † 1996 Oberenstringen, Švýcarsko), od 1941 student Obchodní akademie v Lounech, který se současně v plzeňské knihtiskárně B. Widimský podílel na redakci edice Osvobozená slova (1938–1941) a 1940 vydal v kladenském reprodukčním závodě K. Janout svou básnickou prvotinu. Již od 1941 (poprvé ve sborníku Kladno v básních a próze) nesly některé knihy tiskárny K. Mašín firemní označení Nakladatelství mladých (jinde též Nakladatelství mladých Dálky), které od 1943 zcela nahradilo původní název Edice mladých a sugerovalo představu samostatného podniku, ačkoliv formálně šlo o knižní řadu, krytou knihtiskařskou koncesí Karla Mašína. Až koncem 1945 se Nakladatelství mladých za Paškova řízení zcela osamostatnilo a 1946 je převzala komanditní nakladatelská společnost Pašek a spol. (zprvu též s názvem Tisk mladých Pašek a spol.), která tr. získala nakladatelskou koncesi. Ve společnosti kromě Petra Paška údajně působil i jeho otec, pojišťovací úředník Antonín Pašek, živnostenským náměstkem koncese byl krátce typograf Jaroslav Jakubec (* 1910 Malé Přítočno, † 1982 Kladno). Pro ideově problematický program a zejména pro porušování tehdejších obchodních pravidel (knihy za nižší klubovou cenu poskytovalo Nakladatelství mladých každému, kdo nevrátil nabídkový prospekt) měla firma konflikty se Svazem českých knihkupců a nakladatelů, do něhož byla přijata až 1948. Koncem téhož roku vydala poslední tituly a 1949 byla zlikvidována.

Celkem vyšlo cca 55 titulů. – Kolem Edice mladých a vznikajícího Nakladatelství mladých se soustředila skupina literátů (mj. básníci a prozaici Věra Bajnarová, Jindřich Černý, Jaromír Hořejš, Vladimír Thiele, Zbyněk Vavřín a publicista Ludvík Svoboda) a výtvarníků (Karel Souček a autor nakladatelské značky Jiří Horník). V postupně se profesionalizujícím edičním programu rozšířily původní autorský okruh překlady (Johann Wolfgang Goethe a Adalbert Stifter), adaptace obrozeneckých děl (Jan z Hvězdy) a dobrodružné příběhy (Mirko Pašek). Externí redaktor nakladatelství sochař Jaroslav Puchmertl přivedl ke spolupráci členy umělecké skupiny Ra, kteří se 1944–1947 podíleli na několika titulech autorsky a překladatelsky (Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenz), zejména však výtvarně (Josef Istler, Bohdan Lacina, Otta Mizera). 1945 se po svém návratu z nacistického vězení ke spolupracovníkům nakladatelství připojil básník, prozaik a budoucí historik František Červinka, který pak redigoval většinu titulů. Eklektický ediční program zahrnoval po převratu kromě prací nejbližších spolupracovníků (k původním přibyli kromě Františka Červinky Karel Fleissig a Jiří Muk) původní i přeloženou prózu a eseje (autoři Emmerich Alois Hruška, Josef Kadlec, Arno Kraus, Emanuel Lešehrad; Gerald Bullet. Albert Halper, Martha Ostenso, Margaret Storm Jameson, Romain Gary, Gerald Bullet, A. S. Puškin, Bodo Uhse, Stefan Zweig aj.), literaturu faktu (Jiří Krámský, Emil Ludwig), módní mystiku (Paul Brunton) i literaturu pro děti (Josef Goldman, Helena Hodačová, František Markup). Edičním objevem se stala Země snivců Alfreda Kubina v překladu Ludvíka Kundery. 1947–1948 vycházel v nakladatelství čtvrtletník Most (s podtitulem Zpravodaj Nakladatelství mladých, od č. 2 Časopis literárních aktualit jej redigoval František Červinka; zanikl 2. číslem 2. ročníku). – Typograficky knihy upravovali Josef Cipra a Slavoboj Tusar, po 1945 krátce i Jaroslav Jakubec. Na ilustracích a obálkách se podíleli mj. Jiří Horník, Karel Souček a Václav Junek, po válce též Otakar Fuchs a Miroslav Váša. Tisk zajišťovala nejprve mateřská tiskárna K. Mašín, později i kladenský J. Šnadr a některé tiskárny mimo Kladno, převážně Cíl v Karlových Varech.

Petr Pašek pracoval v dalších letech ve vydavatelských podnicích Naše vojsko. Po roce 1968 emigroval a ve Švýcarsku založil 1973 významné exilové nakladatelství Konfrontace, v němž deklaroval kontinuitu s Nakladatelstvím mladých zejména převzetím jeho nakladatelské značky a reprintem dvou titulů původního programu (Alfred Kubin a Stefan Zweig).