K. Mašín

Zakladatel a majitel tiskárny Karel Mašín (* 1869 Kořenice u Kolína, † 1958 Hořice) se vyučil sazečem u firmy J. L. Bayer v Kolíně. Do Kladna přišel z Kralup nad Vltavou, kde byl společníkem tiskárny Josefa Stočesa. Na přelomu let 1905 a 1906 získal knihtiskařskou koncesi pro Kladno, převzal upadající tiskárnu zadluženého Antonína Švejnara (zal. 1899) a postupně ji zmodernizoval. Zřejmě zásluhou druhé Mašínovy manželky Boženy Mašínové (*1876 ?, † 1951 Hořice), propagátorky zdravé výživy a překladatelky, poskytla tiskárna po 1. světové válce výhodný úvěr vydavateli výchovných a vzdělávacích přednášek Alexandru Baťkovi. Dlouholetými zákazníky tiskárny byli rovněž pražští unitáři. Od 20. let tiskla i knihy pro některá pražská nakladatelství. 1946 Mašín tiskárnu prodal a s manželkou se odstěhoval do Hořic.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Vlastním nákladem tiskárna (užívala i název Karel Mašín) vydala po kladenské reklamní ročence na rok 1925 (1924) především několik titulů náboženských a lidovýchovných statí (Norbert Fabián Čapek, Josef Jokl, Alexandr Batěk) a drobné beletrie (Eva Horská, Jan Fischer, Václav Němec). Koncem 1940 vznikla v tiskárně z iniciativy agilního začínajícího literáta Petra Paška Edice mladých (1940–1942), z níž se zprvu pod Mašínovým koncesním krytím postupně rozvinulo Nakladatelství mladých s vlastním edičním programem, které se koncem 1945 zcela osamostatnilo. Když za německé okupace předpisy a nařízení protektorátní cenzury zabraňovaly autorům vydávat vlastním nákladem, Mašín nakladatelsky zaštítil pokračování edice spisů exaltovaného reformátora Františka Romana Jirmana Aspasia (red. Bohuslava Heranová) a nová vydání příruček významného pražského lékaře-pediatra Karla Kulhánka. – Náročnější publikace typograficky upravoval zejména sazeč tiskárny Josef Cipra, který od 30. let 20. stol. v Kladně vydával i vlastní soukromé tisky.

Božena Mašínovápřispěla překladem článku německého typografa Ivana Tschicholda do „kladenského" čísla 34. ročníku časopisu Typografia (1927) a z němčiny, francouzštiny, ruštiny a chorvatštiny překládala prózu pro edici Miniatura (1930–1931), kterou u Mašína tiskl pražský nakladatel Josef Hokr. Nákladem manželovy tiskárny vydala knížku kuchařských receptů Suďte, až okusíte a překlad z němčiny (Heinrich Zschokke). S pediatrem Karlem Kulhánkem autorsky spolupracovala na sbírce předpisů kojenecké výživy. – 1930 a 1939 zahájila i dva samostatné nakladatelské projekty, oba však skončily po prvém svazku. 1930 založila edici Románová knihovna srdcí (jejím komisionářem měl být Josef Hokr), z ohlášených titulů však vydala jen vlastní adaptaci románu Bertolda Auerbacha Bosá holka. Koncem 30. let chystala brožurkovou edici svých zeleninových receptů Zahradník Vám radí pro větší chuť k jídlu, jejíž plánovanou distribuci prostřednictvím zelinářů znemožnil po prvém sešitu tehdejší zákaz prodeje knih mimo koncesovaná knihkupectví. 1939 vydala v minimálním nákladu jako soukromý tisk „k uctění památky čisté a velké duše" svůj překlad prózy rakouského spisovatele Hanse Sittenbergera Veronika Bergaminová.