A. Kodym

Nedostudovaný medik Antonín Kodym (* 1898 Klikov u Třeboně, † ? ?) zahájil 1927 nakladatelskou činnost, kterou doplnil o zasílatelské knihkupectví. Knihkupeckou a nakladatelskou koncesi však přes opakovanou snahu nezískal  a několikrát byl pokutován pro neoprávněné podnikání v oboru. V počátcích své činnosti inzertně spolupracoval s majitelem prodejny erotických pomůcek a nakladatelem Františkem Trefným (oba krátce působili na stejné adrese), později se pokusil proniknout do knihkupeckého a nakladatelského oboru kooperací s koncesovanými firmami (mj. A. Král, Joža Jícha). Ve 30. letech byl jeho tichým společníkem příležitostný nakladatel, knihkupec a komisionář Karel Šťastný (* 1884 Čáslav, † ? ?). Knihy vycházely nejčastěji s označením vydavatel A. Kodym (resp. vydavatel Kodym), od 1939 kryl svůj podnik názvem ohlášeného a nikdy nerealizovaného časopisu Moderní psychologie. Poté, co jeho bratr František Kodym 1935 získal koncesi pro nakladatelství podobného zaměření (firma Fr. Kodym), omezil Antonín Kodym vydávání a zaměřil se především na zásilkový prodej vlastní i bratrovy produkce a výprodej dobrodružných knih a populárních příruček z různých nakladatelství (již počátkem 30. let nabízel soubory importovaných fotografických aktů).

Vyšlo cca 55 titulů. – Zlatá knihovna (okolo 1927, red. Antonín Kodym; některé svazky nebyly bibliograficky zjištěny) soustředila především návody k rozvinutí ženských půvabů a k manželskému štěstí (převážně kompilace Antonína Kodyma pod pseudonymem A. Sterling). Tematicky pestřejší „sbírka periodických publikací“ Praktické příručky (1931–1941, red. Antonín Kodym) zařadila kromě poučení o pohlavních otázkách návody k úspěšnému postupu v zaměstnání, přehledy zaměstnaneckých dovolených, rady pro obchodníky, příručky společenského chování, amatérského kouzelnictví (jasnovidectví, hypnotizérství, karetních triků, stolních kouzel) a správné životosprávy, odborné pojednání o hypnotismu a konvolut starších statí o spiritismu. Polská mutace Praktyczne podręczniki (1936) se výrazněji nerozvinula. V 1. polovině 30. let se hlavním produktem staly soubory několikasvazkových návodů k všestrannému duševnímu a fyzickému rozvoji osobnosti pomocí okultních metod, grafologie, frenologie a orientální magie. (Vydavatelství A. Kodym se tehdy prezentovalo jak „výhradní reprezentace Psychologického institutu profesora dr. Th. Dumonta, Brusel“.) Původním autorem cyklu Úplný systém psychických nauk (1932) měl být americký okultista Theron Dumont, autorem následujícího textově téměř identického cyklu Úplný systém okultních nauk (1933) Cyron Damon. K autorství českého zpracování původních textů s užitím dalších pramenů se hlásil Antonín Kodym, později v nakladatelství Fr. Kodym měl být autorem téhož zpracování František Kodym. Antonín Kodym ještě vydal kompilace o hypnotismu (autor předlohy François-Victor Foveau de Courmelles) a o tarotu. Jako malotirážní tisk vyšel výtah z údajně starověké magické rukověti Hrozný a mocný žaltář krále Šalamouna (1937). Dílčí příspěvky k tematice přinesl časopis „věnovaný okultismu, spiritismu, magii, astrologii, mystice a praktickým naukám psychickým“ Medium. 3 ročníky (od 1933 s přestávkami do 1937) vycházely redakcí a nákladem Antonína Kodyma, 4. a 5. ročník (1937–1940) vydalo nakladatelství Otakar Janáček nást. Beletrii se Antonín Kodym věnoval jen okrajově. Knižně vyšly dvě prózy v němčině (Hans Argus a autorka Zden Pokorny) a dva klasické tituly s atraktivní výpravou: Slečna Elsa Arthura Schnitzlera (1928) s fotografiemi aktů a Babička Boženy Němcové (1940) s filmovými ilustracemi. Pokus o beletristický časopis Tramp (1930, jen 2 čísla) avizoval po směsi převážně anonymních exotických příběhů soubor sociálních próz Karla Chvoje v redakci Františka Sekaniny, vyšly však jen vstupní části čtyř povídek. Časopis Medium otiskl na pokračování 1. díl „spiritistického románu budoucnosti“ A. B. Kijevského Zkáza lidstva (1933–1935). Vlastní statí uvedl Antonín Kodym soubor reprodukcí uměleckých fotografií (1932). – Tisk zajišťovaly zprvu především Středočeská knihtiskárna a tiskárna Tempo, ve 30. letech Antonín Kodym úzce spolupracoval (i jako distributor) s tiskárnou Litera.