Kruh krásné knihy

Založení spolku „k podpoře české kulturní práce, zejména v oboru vydávání krásných knih" Kruh krásné knihy (užíval též zkratku KKK, povolen byl koncem 1940, ustaven v lednu 1941) iniciovali nespokojení členové bibliofilského sdružení Klub zaměstnanců Léčebného fondu veřejných zaměstnanců Milan Jaromír Čížek, Jaroslav Novotný, Vladimír Orlt, Jaroslav Pohl, Arnošt Vlašimský a Jiří Žantovský, na formování programu KKK se podílel básník František Halas. Spolkový řád omezoval počet členů na dvacet; zastoupeni byli literáti, nakladatelé, výtvarníci, lékaři, právníci i průmyslníci. Předsedy KKK byli postupně lékaři Milan Jaromír Čížek a Jaroslav Novotný (po únoru 1948 krátce působil akční výbor spolku, který vedl rovněž lékař Josef Lukáš) a úředník František Zejda. Při vstupu skládali členové bezúročnou půjčku k plnění spolkových úkolů, vratnou po ukončení členství. Z této povinnosti byli vyvázáni „umělečtí a odborní experti", zpravidla spolutvůrci vydávaných tisků (mj. Bohumil Mathesius, A. M. Píša, Kamill Resler). Ediční náměty byly projednávány na pravidelných schůzkách členů klubu, spojených s přednáškami a diskusemi o problémech současné bibliofilie. 1941 byla jednateli spolku Jiřímu Žantovskému zamítnuta žádost o nakladatelskou koncesi; dva válečné spolkové tisky proto vydal člen KKK a nakladatel právnické literatury Václav Tomsa mladší. Po 1945, kdy spolek vydával vlastním nákladem, byl jeho administrátorem faktor tiskárny Orbis Josef Sonberg a tisky redigoval Jiří Žantovský. Nakladatelským zákonem z března 1949 ztratil KKK právo vydávat a v září 1952 zanikl sloučením se Spolkem českých bibliofilů.

Vyšlo cca 9 titulů. – Po máchovské studii Jiřího Mahena  a verších Františka Halase pokračoval KKK až po válce nejprve básní Jindřicha Hořejšího z pozůstalosti a vězeňskými dopisy nacisty popraveného Oldřicha Hlaváče-Alaricha. Následovaly eseje o malířství (Bedřich Vaníček), básnické překlady Vladimíra Holana z francouzštiny (Charles Vildrac a Georges Chennevière) a stať V. G. Bělinského Petrohrad a Moskva. Z chystaných titulů byly v tisku zastaveny překlady Vladimíra Holana (Léon-Paul Fargue: Vzpomínky fantomu) a Miloslava Jirdy (Guillaume Apollinaire: Noané?); členové KKK zřejmě  obdrželi stránkové obtahy sazby. V strojopisu zůstala stať Josefa Floriana Z odbytých audiencí..., připravená ještě za německé okupace původně pro nerealizovanou florianovskou edici Zdeňka Řezníčka. – Výtvarným doprovodem (převažovala původní grafika nebo reprodukce heliogravurou) přispěli Vladimír Sychra, Alois Wachsman, František Muzika, Josef Istler, Zdenek Seydl a Eugen Nevan, na rozpracovaných titulech spolupracovali František Tichý, Václav Bláha a Michael Florian. Individuální grafickou úpravu tisků navrhovali Josef Kaplický (autor nakladatelské značky a úpravy spolkových tiskovin), Josef Sonberg a někteří z ilustrátorů. Tisk v nákladu 300–400 zpravidla číslovaných výtisků zajišťoval kromě ojedinělé zakázky Státní tiskárny vždy Orbis.