B. Kopecký

Benno Kopecký (* 1889 Uherské Hradiště, † 1942 koncentrační tábor Osvětim, Polsko) získal 1917 knihkupeckou koncesi a téhož roku otevřel knihkupectví, do něhož převzal skladovaný sortiment firmy J. Gusek. 1933 se vzdal koncese ve prospěch svého vyučence Jaroslava Černého (* 1909 Kroměříž, † 1942 koncentrační tábor Osvětim, Polsko), který koupil jeho kroměřížské knihkupectví a dále je provozoval pod svým jménem. Kopecký se odstěhoval do Uherského Hradiště, kde pak působil v knihkupectví své sestry Karly (Karoliny) Kopecké (* 1878 Uherské Hradiště, † 1963 Uherské Hradiště), založeném 1925. V listopadu 1940 byl zatčen a po věznění v Brně a na dalších místech byl transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 26. dubna 1942 zahynul. Podobný osud postihl i Jaroslava Černého – oba byli perzekvováni pro svou sokolskou činnost. – Knihkupectví Jaroslav Černý pokračovalo v Kroměříži vdovským právem do 1949, kdy je převzalo družstvo Kniha lidu.

Vyšlo cca 9 titulů. – Kopeckého lidová knižnice (1920–1921, red. Josef František Karas) přinesla z ohlašovaného programu jen Karasovy úvahu o strategii obrany nového státu, stručné dějiny Ruska od téhož autora a lidovýchovná varování před nakažlivými nemocemi od lékaře Ferdinanda Karafiáta. Dále vyšly náboženské spisy v intencích programu zakládané Církve československé (teolog Alois Spisar, kněz Karel Bohuslav Lanyi ve slovenštině, křesťanská prvouka), válečný pamětní sborník Události v Pulji 1918 a příručka pro matrikáře Svazu čs. námořníků a plavců. Spolu knihami svého nákladu nabízel Kopecký jako generální komisionář (výhradní distributor) tituly, které vlastním nákladem vydávali autor jazykových učebnic Ota Zahrada, spisovatel Oldřich Zemek, kulturní publicista Jindřich Spáčil, biolog Ludvík Tereba a další. – Skromné grafické řešení publikací jen výjimečně zpestřili dřevorytem Vladimír Šindler a kresbami František Bílek. Tisk zajišťovaly kroměřížské podniky Jindřich Slovák, Čeněk Pechtor a Společenská knihtiskárna.