Jaroslav Kohoutek

Jaroslav Kohoutek (* 1908 Královské Vinohrady, dnes Praha-Vinohrady, † 1968 Praha) se zapojil do socialistického zálesáckého hnutí (mj. spoluredigoval orgán tábornického sdružení ISAW Slunce) a později se stal nakladatelem edice proletářské poezie Říjen. Poté, co se zakladatelům umělecké skupiny Blok, prosazující u nás sovětský model socialistického umění, nepodařilo získat pro svůj časopis profesionální nakladatelství, působil jako majitel, vydavatel a odpovědný redaktor „čtvrtletníku skupiny Blok“ U (proti původně navrhovanému názvu Blok protestoval nakladatel stejnojmenného efemérního časopisu Emil Hanf). Program čtvrtletníku (vycházel od 1936 do 1938, poslední číslo z počátku 1939 bylo zabaveno a vyšlo jako dokument až 1964) formovali především jeho redaktoři (Bedřich Václavek, Peter Jilemnický, Jan Noha, Ludvík Svoboda, Jiří Taufer). Souběžně s časopisem U vycházela nákladem Jaroslava Kohoutka knižní edice Blok, jejíž program koordinoval Bedřich Václavek s produkcí spřízněného brněnského nakladatelství Index. Organizačně a technicky se na vydávání do svého odchodu z Bloku koncem 1937 výrazně podílel Jan Noha. Po květnu 1945 Kohoutek nejprve pracoval na Ústřední radě odborů a od 1951 byl redaktorem nakladatelství Práce, kde redigoval odborářské, vzpomínkové a historické publikace.

Vyšlo cca 13 titulů. – Edice Říjen (1934–1935), zaměřená na proletářskou poezii, přinesla básnickou sbírku Jana Nohy, výtah z téže sbírky určený k propagaci poezie mezi dělnictvem a Sborník 1935 s verši československých proletářských básníků v češtině, slovenštině, laštině a němčině (avizované pokračování 1936 již nevyšlo). V edici Blok (1937–1939) se na rozdíl od čtvrtletníku U bezprostředně neodrážely vnitřní konflikty stejnojmenné skupiny. Program otevřela antologie španělských a československých básníků Španělsko v nás. Z cizí tvorby vyšly další španělské verše (Antonio Machado v překladu Františka Nechvátala) a výbor z černošské americké poezie (překlad Arnošta Vaněčka). Původní beletrii představily básně (Josef Bartuška) a prozaická reflexe rozpadu buržoasní společnosti (Arnošt Vaněček), odbornou tvorbu projekt avantgardního divadelního prostoru (Miroslav Kouřil a Emil František Burian) a studie o současné české literatuře (Bedřich Václavek, kniha vyšla společně s Indexem). Odběratelům edice Kohoutek rovněž zprostředkoval dva tituly komunisticky orientovaného čtenářského klubu Lidová knihovna (poezie občanské války Španělské romance a výbor z poezie 1938 Československý podzim), které vydal z původní sazby jako mutaci s vlastními nakladatelskými údaji. – Většinu titulů edice Blok graficky upravoval v konstruktivistické šabloně Miroslav Kouřil, ojedinělou výzdobou přispěl Antonín Strnadel. Mutace Lidové knihovny vycházely v úpravě jejího kmenového grafika Karla Poličanského (pseud. J. Friml). Knihy Kohoutkova nakladatelství tiskla pražská firma Jaroslav Šefl, resp. Jar. Šefl a spol., mutace tiskárna V. Palán.