Karel Modestýn

Karel Modestýn (pův. jm. Modestin; * 1866 Chrudim, † 1892 Praha) se vyučil v pražském knihkupectví Fr. A. Urbánek a pak byl zaměstnán u firem Karel Šolc v Kutné Hoře a A. Storch syn v Praze. V dubnu 1889 koupil od společníka Antonína Korce knihkupectví J. F. Košek na Žižkově (firmu původně založil 1876 spisovatel a redaktor Jakub Malý a vedl jeho syn stejného jména, zeť knihkupce Emanuela Petříka) a zprvu je provozoval s označením J. F. Koškovo knihkupectví. Po obdržení knihkupecké koncese počátkem března 1890 působil pod svým jménem i pod neprotokolovaným firemním názvem České ústřední knihkupectví Karla Modestýna. Záhy onemocněl souchotinami, kterým koncem 1892 podlehl. Po jeho smrti vedla závod vdova Vilemína Modestýnová (roz. Hrubá; * 1867 Praha), která jej v únoru 1893 prodala Vilému Doubravovi.

Vyšlo cca 9 titulů. – Nakladatelskou činnost zahájil Modestýn ještě pod firmou J. F. Koškovo knihkupectví. Projekt knihkupecké bibliografie Rukověť české literatury i hudební s přídavkem děl literatur cizích (1889, sestavil Karel Modestýn) byl rozvržen do 22 tematických oddílů, z nichž zřejmě vyšly jen oddíly 1/2 (Romány povídky, novelly, díla souborná atd. a básně) a oddíl 9 (Schválené knihy pro mládež), cílený na školní knihovny. Edice skladeb pro zpěv a klavír Národní hudba (1889–1890) zařadila pochody, parodické melodrama, kuplet a mazurku (skladatelé mj. Josef Pičman, Karel Nejtek, Josef Paukner a Václav Soukup). „Časopis pro rozhled po literatuře, hudbě a umění“ Literární a hudební zábavník (red. Karel Modestýn) přinášel knihkupecké nabídky a informace o kulturních novinkách, v 1. ročníku (1889/1890, 2 čísla) i nedokončenou prózu Františka S. Procházky a redaktorovy útoky na obchodní metody jeho bývalého šéfa Františka Augustina Urbánka a polemiky s nakladatelem Františkem Bačkovským. 2. ročník (1891, 4 čísla) vycházel jako příloha nového „časopisu humoristického a zábavného“ Telefon (roč. 1, 1891, jen č. 1, leden–6, září, do č. 5 red. František S. Procházka), do něhož přispěli Jakub Arbes, Otakar Auředníček, Jiří Bittner, Jaromír Borecký, Cyriak Hlavička, Čeněk Kalandra, Rudolf Jaroslav Kronbauer, Rudolf Kutina, Jaroslav Kvapil (pseud. Olaf a šifra qp), Karel Mašek (pseud. Fa Presto),  František Serafínský Procházka (i pseud. František Alfa), F. X. Svoboda, Růžena Svobodová (debutem), Josef Šváb Malostranský (i pseud. Ludvík Troníček) a další. Část prozaických příspěvků vycházela na pokračování, některé nebyly dokončeny. Rubrika Naše galerie otiskovala humorné medailony českých spisovatelů (Bohdan Kaminský, Ignát Herrmann, Rudolf Jaroslav Kronbauer, F. X. Svoboda), v překladu byli uvedeni Alphonse Daudet, Gyp a Arsène Houssaye. Obrazovou část redigoval Mikoláš Aleš, ilustrace spolu s ním kreslili Josef Bárta, Karel Krejčík, Pavel Körber a Jindřich Krajíček. Jediným knižním titulem nakladatelství zůstal Schematismus města Žižkova (1891, sest. žižkovský učitel Karel Korbelář). Do své nabídky převzal Modestýn i 2 starší tituly z nákladu Jakuba Malého (drama Josefa Václava Friče Pobělohorci a životopis Františka Ladislava Riegra v češtině i němčině) a pod novým názvem textovou část 2. ročníku kalendáře Ústřední matice školské na rok 1886 (1889). – Hlavní výtvarný spolupracovník nakladatelství Mikoláš Aleš nakreslil reklamní návěští i záhlaví periodik. Tisk zajistily pražské firmy Alois Wiesner, Alois R. Lauermann, E. Beaufort a Josef Baštář, hudebniny reprodukoval Litografický ústav C. G. Rödera v Lipsku.