Mars

Zakladatel firmy Břetislav Fikejz (* 1890 Opolany u Poděbrad, † ? ?) se vyučil v turnovském knihkupectví Karel Jiroš a pak byl zaměstnán v pražských firmách J. Otto a Čin, od 1922 jako vedoucí jeho knihkupectví. Na knihkupeckou a nakladatelskou koncesi, kterou získal v červenci 1925, založil v Praze firmu Knižní dům Mars, nakladatelství Břetislava Fikejze, a zahájil nakladatelskou činnost. 1928 změnil podnik na veřejnou obchodní společnost Mars, nakladatelství Fikejz a Kusák, do níž vstoupil jako společník Břetislav Kusák (* 1899 Brno. † ? ?). Břetislav Fikejz se vzdal koncese ve prospěch společnosti, která pak 1930 opět změnila obchodní formu; 1931 byli jako majitelé nakladatelské společnosti s r. o. Mars uváděni bankovní ředitel Otakar Černý, Břetislav Kusák a Břetislav Fikejz, prokuristou a jednatelem byl Oldřich Förchgott. Téhož roku do firmy, kterou provázely trvalé finanční problémy a která opakovaně měnila adresu svého působiště (1925–1933 celkem osmkrát, někdy bez povolení živnostenských úřadů) vstoupil německý kapitál, pravděpodobně Ústřední banka německých spořitelen (Centralbank der deutschen Sparkassen) prostřednictvím českotěšínské Knihtiskárny a nakladatelství Karel Prochaska, spol. s r. o. (Druck- und Verlagshaus Karl Prochaska, Gesellschaft m. b. h.). Břetislav Kusák se 1931 podílel na založení spolku Československá literární společnost, který měl nabízet komplety knih z výprodejů za jednotnou cenu, a 1932 si propachtoval od Karla Bílého knihkupectví na Vinohradech. Po odchodu původních majitelů se v květnu 1933 stal jednatelem a spolumajitelem Marsu František Simon (* 1887 Úpice, † 1945 Praha). Vyučený knihtiskař absolvoval Graphische Lehr- und Versuchsanstalt ve Vídni, před 1. světovou válkou vedl tiskárnu F. Simon a spol. ve Dvoře Králové, později byl obchodním zástupcem tiskárny Karl Prochaska v Německu. Firmu Mars nově orientoval především na distribuci knih říšskoněmeckých nakladatelství knihkupcům v Československu, převážně v pohraničí, a na knižní výprodeje. 1933–1937 byl Mars rovněž komisionářem německého nakladatelství Heinrich Killinger z Nordhausenu, pro něž v samostatném oddělení pomocí obchodních zástupců rozprodával lidové příručky, které vycházely za protestů profesních korporací v nepřehledných dotiscích s mutacemi nakladatelských údajů (bez nakladatele, Mars, Rudolf Fiala). Od května 1935 byl František Simon jediným majitelem firmy. Spolu se snahou proniknout do říšských nakladatelských a knihkupeckých organizací vydal v německém překladu několik titulů současných českých spisovatelů, němečtí knihkupci v Sudetech je však v souladu s nacistickou kulturní politikou bojkotovali. 1937 nakladatelskou činnost uzavřel a věnoval se jen distribuci knih a zřejmě i prodeji reprodukcí a grafik. 1941 byl zatčen a krátce vězněn gestapem, údajně pro prodej vlasteneckých obrazů. Skladované publikace mu byly zabaveny a František Simon čelil tlaku na prodej firmy do německých rukou. Po jeho smrti v červnu 1945 (dle manželky na následky vysílení v revolučních bojích) vedla firmu, která se zabývala prodejem portrétů státníku a reprodukcí obrazů, do 1949 vdova Viktorie Simonová.

Vyšlo cca 40 titulů. – Od nakladatele Rudolfa Hudce Mars převzal edici Zlatá knihovna (1925, red. Rudolf Hudec), kterou vzápětí uzavřel 2. dílem románu Emily Brontëové (pseud. Ellis Bell) Démon. V navazující sbírce Knihovna světových románů (1925–1930) doplnily současné francouzské prozaiky (Charles Derennes, Félicien Champsaur, Rachilde, Alfred Machard, Paul a Victor Magueritte) čeští romanopisci Pavel Fink, Josef Žemla, Florian Stránský a Rolf Fremont. Samostatně vyšly repetitorium ke středoškolským zkouškám (Josef Žemla), cestopisné črty (Rolf Femont), svědectví účastníka polární výpravy (František Běhounek), studie o právních aspektech sexuálních deliktů (Ferdinand Kahánek) a beletrizovaný životopis Rasputinův v překladu z angličtiny (William Le Queux). Nabídku beletrie rozšířilo nakladatelství o několik titulů, které převzalo z okrajových nakladatelství Fr. Flanderka a Anna Běhounková. Politicko-ekonomický měsíčník s mezinárodními aspiracemi Glosy (vyšla jen 4 čísla od září do prosince 1926) redigoval Rudolf Hudec, jako separát vyšla úvaha o prezidentské volbě 1927 (Ferdinand Kahánek pod pseud. Jar. Míra). Po majetkovém vstupu českotěšínské společnosti Karel Prochaska do firmy 1931 omezil Mars beletristickou produkci v češtině na reprinty atraktivních překladů autorskoprávně volných autorů z produkce zaniklého nakladatelství Rodinná knihovna (především Victor Hugo, dále Alexandre Dumas, Lev Nikolajevič Tolstoj a Robert Louis Stevenson), tištěných kromě titulních stránek z původní sazby, pravděpodobně ze stereotypů. Kromě toho vyšly bez zřetelného programu v české a německé mutaci okázalý sborník Masaryk a židovství (red. Ernst Rychnovsky) a soupis velkostatků v Čechách (sestavili Rudolf Lustig a František Světnička). Z německých předloh čerpal encyklopedický pokus Zemědělství slovem i obrazem (sestavil Josef Marek). V „revui pro současnou bytovou kulturu“ Byt a umění, kterou redigovali postupně architekti František Hála a Vladimír Novotný (3 ročníky 1930–1933; nákladem Marsu vycházela od roč. 1, 1930, č. 2 do roč. 3, 1932/1933, č. 1) převažovaly informativní stati o architektuře a bytovém zařízení. František Simon v rámci kooperace s německým nakladatelstvím Heinrich Killinger rozprodával pomocí cestujících zástupců příručky (tzv. Zlaté knihy) domácího lékařství s „tajnou“ přílohou sexuálního poučení (Adolf Ambrož) a vedení domácnosti (Ella Geduldigerová se spolupracovníky). S programem sbližování české a německé kultury vydal 1935–1937 v překladu do němčiny prózy Jana Čepa, Vladislava Vančury a několik titulů bratří Čapků v souboru Schriften der Brüder Čapek (některé v licenci německo-rakouského nakladatelství Rolf Passer). Součástí projektu, v němž chystal i vydání několika sudetoněmeckých autorů v češtině, byl „Blätter für Kultur- und Bücherfreunde“ Kulturschau (1937, jen č. 1). – Výtvarnou podobu beletrie určoval zprvu výraznými obálkami Rudolf Houžva, na kterého navázali Václav Čutta, A. L. Salač a Vilém Santholzer. Obálky, vazby a titulní strany reprintů navrhoval Pet Hayne. Tisk zajištovaly firmy V. & A. Janata v Novém Bydžově a Rudolf Šátek (pak Šátek a Slabihoudek), Garmond, V. Horák a spol., Československý kompas a Komercia (Vávra a spol.) v Praze, od 1931 výhradně Karel (Karl) Prochaska v Českém Těšíně.