Rodinná knihovna

Dánský státní příslušník Henning Franzen (* 1900 ?, † ? ?) získal na jaře 1927 nakladatelskou a knihkupeckou koncesi, omezenou na vydávání klasických děl všech národů s vyloučením knih erotických a politických (podmínkou byla rovněž výroba knih v Československu) a na jejich prodej. Ředitelem firmy byl Němec Adolf Josef Banke (* 1889 Šternberk, † ? ?), novinář, překladatel a mezinárodní dobrodruh, původně tkadlec a kreslič v textilní továrně. Nakladatelství Rodinná knihovna Henning Franzen se zaměřilo na získávání přímých odběratelů pomocí masivní novinové inzerce s vyloučením knihkupecké sítě. V prvém období vycházely shodné tituly v identické úpravě i v německé mutaci pod firmou Heim-Verlag. Klientům, kteří na základě reklamy objednali a obdrželi „zdarma“, ve skutečnosti za úhradu poštovného, balného a inzertních výloh, brožované výtisky tištěné na dřevitém papíru (tzv. vydání B), nabídlo nakladatelství spolu s dodávkou knih subskripci na dvanácti- až šestnáctisvazkové soubory vybraných spisů některého autora v „přepychovém vydání“, tedy ze stejné sazby, ale na dřevaprostém papíru v nakladatelských vazbách (tzv. vydání A). Přestože tato kontroverzní forma agitace a prodeje byla u nás považována za nekalou soutěž a v kulturním tisku vzbudila intenzivní protikampaň, vstoupily vzápětí na knižní trh s obdobnými prodejními postupy další firmy Gutenberg a Přítel knihy. Rodinná knihovna sice po kritice přizpůsobila nakladatelské údaje místním zvyklostem (v prvých svazcích nebyla uváděna jména překladatelů ani ilustrátorů), odbyt knih však zřejmě nesplnil očekávání. Koncem 1929 se Franzen vzdal koncese a z Československa odcestoval. 1930 vystupovali za firmu, která se ve snaze o záchranu transformovala na společnost s ručením obmezeným, soukromnice Antonie Bankeová (životní data nebyla zjištěna) a nakladatelský redaktor Josef Menzel (* 1901 Náchod, † 1975 Praha). Nakladatelství Rodinnná knihovna s. s r. o. neúspěšně žádalo o novou koncesi (nezískalo ji ani po odvolání k ministerstvu obchodu), v září 1930 ohlásilo vyrovnání a vzápětí byly skladované tituly prodány v dražbě. 1931 je se změněnými titulními listy a novými nakladatelskými údaji uvedla na knižní trh jako svou produkci nakladatelská společnost Mars.

Vyšlo cca 55 titulů. –  Ediční program se zaměřil na populární díla světové literatury, jejichž šíření již nebylo omezováno autorskými právy. V rozsáhlých čtenářských souborech tak postupně vycházely zejména spisy Alexandra Dumase, Viktora Hugo a F. M. Dostojevského, zejména jejich vícedílné romány. Souběžně nakladatelství vydávalo i vybraná díla dalších světových autorů ve  volném souboru  Četba domova. Zařazeni byli Honoré de Balzac, Alphonse Daudet, Gustave Flaubert, Alfred de Musset, George Sand, Eugène Sue, Lev Nikolajevič Tolstoj, Edward Bulwer-Lytton, Lewis Wallace, Robert Louis Stevenson, Gustav Freytag a Jens Peter Jacobsen. Z francouzštiny překládali Emanuel Čenkov, Karel Čvančara, Karel Nosek, Pavla Moudrá, Jaroslav Poch, Růžena Pochová, Jan Vaněk, Josef Menzel, Jan Razil, Marie Černá, Živan Vodseďálek, Miroslav Houska a Marie Kloučková, z ruštiny Vladimír Ryba, František Kubka a Lída Durdíková, z angličtiny Zdenka Mathesiová a Jan Čep, z němčiny Jaroslav Přibík a Bohuslava Košutová, z dánštiny Milada Lesná-Krausová a Růžena Krütznerová. Od 1929 zařadilo nakladatelství i českou klasiku (Jan Neruda, Karel Sabina a A. V. Šmilovský) a vzápětí i soudobou literární tvorbu. Románový debut dánské herečky a pěvkyně Idy Høstové a aktuální svatováclavská hra Františka Kubky naznačují pozdní pokus o změnu edičního profilu. Nakladatelský časopis Literární zprávy Rodinné knihovny (1928, zodp. red. Karel Nosek) se zřejmě nerozvinul (zjištěno bylo jen 1. číslo 1. ročníku). – Celostránkové pérové ilustrace (v jednom svazku byly zařazeny zpravidla čtyři) kreslili Alfred Justitz, František Friedel, Emil Weiss, Václav Podsedník, Teodor Pchálek, Stanislav Ulman, Otto Ušák, František Koliha a František Stejskal. Výtisky „přepychového vydání“ na lepším papíře vycházely v jednotně řešených celoplátěných vazbách s faksimile podpisu autora na předních deskách, přičemž soubory jednotlivých autorů sjednocovala barva desek a dekorativní výzdoba hřbetů knih. Autorem výtvarného řešení a nakladatelské značky byl grafik Leo Heilbrunn. V atypické grafické úpravě vyšla jen hra Františka Kubky. Většinu titulů vytiskla pražská firma Dr. Ed. Grégr a syn, kterou v posledním období nahradily tiskárny Orbis,  Prometheus a Tempo v Praze a V. & A. Janata v Novém Bydžově a Karel Prochaska v Českém Těšíně.