B. Procházka

1919 založila Marie Nozarová (životopisná data nebyla zjištěna) edici Moderní autoři a vydávala ji ve vlastní redakci nejprve v Praze na Vinohradech, pak v Karlíně, kde ji téhož roku uzavřela. Expedici edice převzal a 1920 na téže adrese vlastní nakladatelství pod firmou B. Procházka rozvinul Bedřich Procházka (* 1893 Roudnice nad Labem, † 1942 Praha). Po absolvování měšťanské školy se 1910 vyučil v roudnickém knihkupectví V. Soběslavský a teprve na podzim 1921 získal knihkupeckou koncesi. Jen 1924 krátce užíval firemní označení Siesta, kterým vzápětí pojmenoval hlavní edici nakladatelství. Koncem 20. let prodal svůj nakladatelský sklad na úhradu dluhů papírenské firmě a umožnil tak jeho neřízený výprodej mimo knihkupeckou síť. 1933 ukončil nakladatelskou činnost a dále působil jen jako knihkupec postupně na několika místech v Praze, naposledy na Žižkově. Jeho koncesi si koncem 1941 pronajal Josef Šedivý, který později převzal i knihkupectví a 1947 se osamostatnil. Vdova Marie Procházková (* 1897 Bučí u Kralovic; předpoklad, že je totožná s Marií Nozarovou, se nepodařilo ověřit) si koncesi po manželovi ponechala, činnost však do 1949 již neobnovila.

Celkem vyšlo cca 90 titulů. – V edici Moderní autoři (1919, red. Marie Nozarová) vycházely kratší prózy Émila Zoly a Jacka Londona. Bedřich Procházka od 1920 pokračoval již mimo edici žánrově i námětově nevyhraněnou směsí překladů z francouzštiny (Alexandre Dumas, Honoré de Balzac, Marcel Prévost, Théophile Gautier, Pierre de Bourdeilles Brantôme, Catulle Mendès) a angličtiny (mj. Bret Harte, Upton Sinclair, Joseph Conrad, především však opět Jack London). Výjimečně zařadil i divadelní hru (Oscar Wilde) a původní bajky (Viola z Prácheňska). Překlady hororových povídek z angličtiny, němčiny a francouzštiny (mj. Edgar Allan Poe, Villiers de l’Isle-Adam, Jean Richepin, Karl Hans Strobl, E. T. A. Hoffmann) spolu s původní prózou (Karel Weinfurter) vyčlenil do samostatné „sbírky fantazií, grotesek a dobrodružství“ Vteřiny hrůzy (1922–1923). K původní tvorbě se vrátil již jen souborem Spisy Boženy Němcové (1924–1926) se standardním výběrem hlavních autorčiných prací a edicí dívčí četby Našim dcerám (1925, red. Pavla Moudrá), která však zanikla po jediném svazku povídek (František Flos). Přeloženou oddechovou četbu Procházka soustředil do edice Siesta (1924–1933), do níž zařadil i reedice několika titulů z  počátku 20. let. Paralelně s edicí vycházel krátce samostatný soubor Spisy G. Ohneta (1926–1927). Kromě ojedinělých exkurzů do polštiny (Maria Rodziewiczówna) a němčiny (Johannes Wiegand, Norbert Jacques) soustředila Siesta překlady z francouzštiny (Georges Ohnet, Honoré de Balzac, Alexandre Dumas, Henry Gréville, Henry Bordeaux, Maurice Renard, Daniel Beauvais, Stendhal, Frédéric Soulié, Antoine François Prévost) a angličtiny (H. Rider Haggard, Arthur Conan Doyle, H. G. Wells, Zane Grey, Louisa Gerardová, Harold Bell Wrigtt, Max Pemberton, Francis Marion Crawford, Edgar Wallace, Booth Tarkington, Sinclair Gluck, Bithia Mary Crokerová, Lynn Brock, Brett Harte, Harold Bell Wright, Sax Rohmer, Charles Alden Seltzer, George Goodchild, Ben Bolt, Wilbur C. Tuttle, Isabel Briggs Myersová, Charles Norris a Alice Muriel Williamsonovi, Jacques Futrelle). Kmenovým překladatelem nakladatelství se stal Josef Vorel, překladatelsky dále spolupracovali mj. Jaromíra Hüttlová, Růžena Peyrová, Běla Vrbová-Pavlousková, W. F. Waller, Karel Čvančara a František Heller. Přes postupnou proměnu programu od milostných, historických, fantastických a exotických příběhů k detektivkám a k románům Dalekého západu angloamerické provenience se nakladatelství v konkurenci se specializovanými řadami jiných firem ve 30. letech již neprosadilo. – Obálky (někdy též ilustrace) kreslili mj. Karel Šimůnek, František Schenk, Jindřich Procházka, Josef (Jožka) Baruch, Jan Šebek, Jiří Wowk (zde uváděn Vovk), Karel Weran a A. L. Salač, soudobé české prózy pro mládež ilustrovali Rudolf Adámek a Karel Vodrážka. Na tisku se kromě řady dalších firem podílely zejména tiskárny Ant. Reis, R. Šátek (pak Šátek a Slabihoudek), V. Horák a spol., Československý kompas a Max Forejt v Praze a Jiří Jelen v Mělníku. Nakladatelské vazby pro edici Siesta dodávala pražská knihařská továrna Zdeněk a Jan Nožička.