Práce intelektu

Knihtiskař František Weinzettel (* 1897 Kutná Hora, † ? ?) po vyučení 1915 pracoval v Düsseldorfu, pak v Bratislavě, kde působil ve spiritistickém hnutí, a v Praze v Průmyslové tiskárně. 1930 získal nakladatelskou koncesi a 1931 založil nakladatelství Práce intelektu.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – V nakladatelství vycházely vzdělávací a výchovné přednášky a portréty příkladných osobností (Tomáš Baťa, Giuseppe Garibaldi, Jan Amos Komenský, Miroslav Tyrš; autoři František Roman Jirman, Karel Kovář, Vladimír Minařík, Pavla Moudrá) a příspěvky k dobovým společenským hnutím (feminismus, tramping) i utopickým projektům (etokracie, laboretismus). Edice osobní zdatnosti (1932–1934) soustředila návody ke sebezdokonalování a cestě k životnímu úspěchu od Edvarda Mašky. Společnost Etokratické hnutí (zakládaná s programem vybudování demokratické společnosti založené na mravních principech) zahájila nákladem Práce intelektu svou edici Veřejné svědomí (1934, red. Edvard Maška) programovým textem Josefa Horáka (další svazky vydala 1935–1937 vlastním nákladem). Beletrii zastoupil jen utopický román Ivana Horného (vl. jm. B. Jednoroviče Kosovského) Šílený adventista a myslivecké historky Františka J. Buchala. – Kmenovým úpravcem nakladatelství byl typograf Standa (Stanislav) Maršo.

Mimo nakladatelství Práce intelektu vydal František Weinzettel jen pod svým jménem záznamy spiritistického média Boženy Heisingrové v edici Stella (1932–1933), bibliofilii Vlasty Pechové Dopis neznámému a verše svého krajana, typografa a knihovníka Karla N. Novotného.