Arnošt Pešl

Arnošt Pešl (* 1856 Praha, † 1927 Praha) koupil 1881 knihkupeckou firmu Karel Janský v Táboře i její filiálku v Soběslavi (podle jiných údajů vedl soběslavské knihkupectví již od 1874). 1888 získal koncesi pro České Budějovice, kam v srpnu téhož roku přemístil hlavní závod. V Táboře si ponechal pobočku, kterou spolu se soběslavskou filiálkou vedl Karel Mareš, ale již 1889 obě knihkupectví převzal Václav Kraus. 1893 odešel Arnošt Pešl z Českých Budějovic do Plzně a od 1896 působil v Praze-Košířích, kde založil velkoobchod papírem a 1921 získal nakladatelskou koncesi. Po jeho smrti převzal podnik Václav Pešl, který byl majitelem továrny na papírové zboží, ale nakladatelství již neprovozoval.

Celkem vyšlo cca 12 titulů. – Nakladatelskou činnost zahájil Pešl 1882 v Táboře novelou F. M. Dostojevského Aninka Nezvanova (1882).  Prospektem na Novou bibliotéku zábavnou (1883) ohlásil další beletristický program zaměřený na slovanské literatury, který však nerealizoval. Autory nakladatelství byli táborští pedagogové Vilém Vočadlo (polsko-český slovník) a Richard Branžovský (dějiny francouzského písemnictví a jazyka), především však profesor soběslavského pedagogia František Šimek, který uspořádal obsáhlý soubor rakouských školských zákonů a předpisů Soustava rakouského školstva obecného (1884–1886) a příručku Nejdůležitější zákony a nařízení u věcech školstva obecného. Její aktualizovaná vydání pak vycházela i v Českých Budějovicích a Plzni (1883–1895 celkem 5 vydání). V Táboře doplnily produkci drobné hudebniny (Antonín Čejka, Theodor Šimáček), v Českých Budějovicích rostlinářská příručka (Richard Purghart) a cestopisné črty (František V. Kodym), v Plzni pohádky a pověsti (opět František V. Kodym). V Praze provozoval Pešl, který se podle zjištění pražského knihkupeckého grémia valné důvěře knihkupecké obce netěšil, nejprve zřejmě nekoncesované umělecké nakladatelství, v němž vydával pohlednice a dopisní papíry s kresbami Mikoláše Alše. Po obdržení nakladatelské koncese založil edici Pešlova knihovna (1921), v níž však vyšel jen román R. J. Pšenky o poválečných osudech Čechoameričanů-legionářů. – Ve svých mimopražských působištích zadávalo nakladatelství tisk převážně táborským tiskárnám Jan Nedvídek (pak J. a K. Nedvídek) a Jan K. Frank (P. Frank). Pražský titul s barevnou obálkou Artuše Scheinera tiskla firma Neuber, Pour a spol.