Zdeněk a Jan Nožička

Knihařská továrna Zdeněk a Jan Nožička v Praze-Karlíně (založil ji asi 1900 jako knihařství František Nožička v Praze na Smíchově) nabízela kromě strojových vazeb velkých nákladů též výrobu originálních nakladatelských desek pro vázanou část produkce různých nakladatelství. Nepatrnou nakladatelskou činnost spjatou s firmou zahájil několika bibliofilskými soukromými tisky pod svým jménem její spolumajitel Zdeněk Nožička (* 1889 ?, † ? ?). Další bibliofilii vydal se svým bratrem Janem Nožičkou (* 1893 ?, † ? ?) pod označením Zdeněk a Jan Nožička. Podle záznamů národní bibliografie vydala firma 1944 antedatovaně a bez nakladatelských údajů, respektive pod fiktivním názvem nakladatelství Umnia, tituly české klasiky, které neprošly cenzurním řízením a úředním schválením (po válce byly prezentovány jako „ilegální tisky“). 1948 továrnu převzaly do národní správy Západočeské papírny v Plzni, 1950 byla spolu s knihařstvím B. Just přičleněna k tiskovým podnikům komunistické strany Svoboda a 1953 se stala součástí národního podniku Knihařské závody.

Celkem vyšlo cca 7 titulů. – Nákladem Zdeňka Nožičky vyšel 1926 bez uvedení nakladatele v překladu z němčiny (Vincenc Svoboda) výběr erotických příběhů z různých dob propojených současným rámcovým vyprávěním (pseud. Benedict Leijo měl údajně krýt mladou soudobou autorku) s výzdobou loutkáře, malíře a keramika Zdislava Hercíka. „Edice soukromých tisků“ Rajská zahrada (1926–1928) zařadila za spolupráce literárního historika Miloslava Novotného (pseudonymy Jiří Hlídek a Jiří Hrubý) výbor z klasika francouzské erotiky (Pierre de Bourdelles Brantôme) a antologii erotiky českého národního obrození. Jako novoročenku 1929 vydal Zdeněk Nožička antologii obrozenecké beletrie a publicistiky s kalendáriem (red. Miloslav Novotný a Bohumil Vavroušek). Firmu Zdeněk a Jan Nožička reprezentovalo bibliofilské vydání humorného milostného příběhu Josefa Tomana (1934). – Část nákladu bibliofilií svázala vždy mateřská firma do celoplátěných, respektive celokožených vazeb podle návrhů zúčastněných výtvarníků. Na výzdobě se po Hercíkovi podíleli Zdeněk Guth a Jaroslav Šváb, který ve 30. letech navrhoval i firemní prospekty. Všechny tituly vytiskla Průmyslová tiskárna v Praze v grafické úpravě Methoda Kalába. – Patisky z 1944, antedatované vročeními 1938 a 1939, uvedly na válečný knižní trh 2 tituly Karla Jaromíra Erbena v běžné anonymní úpravě s diletantskými ilustracemi (pseud. L. Bílá); tiskárna nebyla uvedena.