L. Fiala

Ladislav Fiala (* 1899 Nymburk, † 1958 ?) pocházel z nymburské krejčovské rodiny. Vyučil se v  tiskárně Josef Strachota a pak působil v různých závodech v Čechách i na Slovensku, naposled jako korektor v pražském Melantrichu. Vlastní tiskárnu založil 1927 a záhy k ní připojil i nakladatelství. Na přelomu 40. a 50. let byla tiskárna zrušena a její zařízení zlikvidováno.

Vyšlo cca 25 titulů. – Jediným svazkem zahajovací edice Orfeus (1928) zůstala básnická prvotina absolventa nymburské reálky a budoucího nakladatelského pracovníka Bohumila Nováka. Nerozvinula se ani další edice Sborník školních příruček a poučné i zábavné četby (1930–1933, red. Josef Veverka), v níž vyšla jen mluvnická pravidla (Eduard Skopal) a průvodce Poděbradskem (Josef Veverka). Další nakladatelský program naplnili spolupracovníci týdeníku Nymburské listy (Fiala jej vydával a tiskl od ledna 1932 do listopadu 1942; odpovědným redaktorem byl do konce 1938 učitel, tělovýchovný pracovník a hudebník Karel Polman, později František Heřman a sám tiskař). Nestranický časopis, loajální k vedení města, věnoval od počátku značnou část svého obsahu kultuře a regionální vlastivědě. Pravidelně otiskoval i beletrii; některé prózy vycházely na pokračování v úpravě k vystřihování. Tvorbu mladých nymburských spisovatelů a publicistů, převážně studentů, soustředily 1934–1936 autonomní rubriky Koutek studentů, Studentský fejeton, Hlídka mladých, Stránka mladých a Literární stránka (postupně je řídili Vlastimil Zakouřil a Antonín Filippi). Časopis se vracel i k tvorbě Otakara Theera a Valdemara Vyleťala, sporadicky v něm publikoval Jan z Wojkowicz. Z jeho pravidelných přispěvatelů starší a střední generace v nakladatelství knižně publikovali básník-samouk František Unger (sbírky veršů, úvahy i drama), Karel Polman (prózu pro mládež, tělovýchovnou přednášku a sborníček dětských prací) a Jaroslav Podobský (verše). Z mladší generace se básnickou sbírkou představil nejprve Vlastimil Zakouřil. Verše v edici  „sdružení mladých autorů" Vlna (1934–1935) vydali Jiří Záhoř (vl. jm. Jiří Kulhánek) a Jaroslav Sámo (snad pseudonym), později již mimo edici znovu Jiří Kulhánek a Petr Palma (vl. jm. Jiří Škobis, budoucí divadelní režisér). Prózu představili slovenský malíř a publicista Jozef Fedora (román Mrákava vyšel po otisku v Nymburských listech česky s autorovými dřevoryty), A. K. Janov (vl. jm. Václav Novák) a Josef Bedřich Bezoušek. Jeho venkovský román Ukřižovaní (rovněž po časopiseckém uveřejnění) zahájil edici Delfín (1935, red. Antonín Filippi), která však místo dalších ohlašovaných svazků (prózy Antonína Filippi a Mladena Oreškoviče) přinesla jen sborníček na paměť Valdemara Vyleťala (jako novoročenku 1936). Mimo edice ještě vyšel oslavný životopis slovenského politika Milana Hodži od Jiřího Kulhánka (1938). Pozdější rubriky Nymburských listů Studentská hlídka (1938; pod hlavičkou Organizace studentstva řídil Zdeněk Culka) a Řádky o kultuře (1939; jako rubriku Mládeže Národního souručenství redigoval Jiří Kulhánek) již nakladatelský program tiskárny nepodpořily. Další publikační prostor otevřela až v polovině 40. let nymburská tiskárna Miroslav Hrádek. – K výzdobě a úpravě knih přispěl nejčastěji malíř Hanuš Bohman, obálky navrhli též Miloš Kesl, Antonín Filippi a Josef (Jaroslav?) Zajíček.