Tyršův odkaz

Edici redigoval a vydával typograf Karel Novák (* 1890 Praha, † 1961 Praha), faktor Státní tiskárny v Praze. Po neúspěšné žádosti o nakladatelskou koncesi omezenou na vydávání bibliofilií (1925) působil bez koncese jako tzv. soukromý nakladatel. Ve 20. letech byl členem Spolku faktorů knihtiskáren v ČSR, od 1926 rovněž členem Spolku českých bibliofilů v Praze.

Vyšlo cca 9 titulů. – V edici Tyršův odkaz (1925–1931) vycházela zprvu nová vydání časopiseckých statí Miroslava Tyrše z počátků sokolského hnutí s výklady Karla Domorázka k historickému kontextu i estetickému a filozofickému přesahu Tyršovy publicistiky. Následovalo reprezentativní vydání Domorázkovy „rytmické scény prostocvičné“ z 1913 Pád tyrana (kaligrafický přepis, 1928), interpretované jako jinotajná předpověď osvobození národa. Edici uzavřela studie Alberta Pražáka Osvobozenský smysl Tyršova díla. Do přidružené řady soukromých tisků „pro přátele edice Tyršův odkaz“ (1926–1928) zařadil Novák již 1926 1. vydání Domorázkovy básně spolu s bilancí jejích scénických provedení (Augustin Očenášek). Po odborném zdůvodnění malých nákladů a nejednotných formátů u bibliofilií (stati typografa Karla Dyrynka přetiskl z časopisu Knihomol) vydal ještě novoroční příspěvek Miroslava Tyrše z 1872, který pak rozesílal jako svou novoročenku 1929. – Publikace s atributy standardní bibliofilie (číslované výtisky, limitovaný náklad do 600 výtisků s variantami podle druhu papíru, příp. grafické výbavy, podpisy tvůrců) vyzdobili postupně Jaroslav Benda (autor značky edice), Cyril Bouda, Jan Konůpek a Oldřich Menhart (kaligrafie). Individuální typografické řešení svazků navrhoval Karel Dyrynk. Nakladatelské vazby pro různé stupně exkluzivity (papírové, polopergamenové, celokožené apod.) podle návrhů zúčastněných výtvarníků provedl knihař Antonín Tvrdý. Tisk zajistila s jedinou drobnou výjimkou Státní tiskárna v Praze.