A. Böhm

Arnold Böhm (* 1916 Kdyně, † ? ?) se po 3 třídách měšťanky vyučil knihkupcem u firem Julius Albert v Praze, kde 1930–1932 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu, a Fr. Cink v Litvínově. Zaměstnán byl u pražských firem Dagmar Škorpilová, Eduard Petrů a Nakladatelské družstvo Máje. Koncem 1940 otevřel na koncesi, kterou si pronajal od Eduarda Menšla, knihkupectví a 1941 při něm zřídil výstavní síň Böhmův pokojík umění (1942 je doložena výstava obrazů a kreseb Romana Sirotského). 1944 připojil nakladatelství, 1946 získal koncesi na své jméno, 1948 ukončil nakladatelskou činnost a 1949 převzalo jeho knihkupectví družstvo Kniha lidu.

Vyšlo cca 12 titulů. – 1944 vydal Böhm bez cenzurního schválení a s antedatovanými vročeními pod firmou Ed. Menšl  povídky Boženy Němcové a román Ivana Klicpery, pod firmou tiskárny Jindřich Stloukal v Blatné pohádky Vladimíra Tůmy. V květnu 1945 připojil již pod svým jménem aktuální revoluční verše (Jaromír Holub) a do 1948 pokračoval románem pro mládež (Jan Petrus), pohádkami na ruské motivy (Vladimír Tůma) a současnými prózami (František O. Navrátil, Vladimír Donát a redakční spolupracovník nakladatelství Bohumil Nepovím). Prvé 2 válečné tituly zopakoval reedicemi. – Na ilustracích a obálkách se podíleli mj. Karel Mezera, Václav Kocourek, Roman Sirotskij a Václav Mašek, tisk zajišťovaly především menší nuselské tiskárny, výjimečně firmy Pour a spol. v Praze a Jar. Strojil v Přerově.

1932 byl pravděpodobně týž Arnold Böhm majitelem a vydavatelem 1. ročníku "trampského nepolitického časopisu" Trampský zpravodaj (9 čísel, zodpovědný redaktor Achille Gregor).