Ferd. Boháček

Ferdinand Boháček (životopisná data nebyla zjištěna) otevřel v únoru 1904 na základě knihkupecké koncese z listopadu 1903 v Jevíčku knihkupectví. 1908 se účastnil založení spolku Klub esperantistů v Jevíčku a zapojil se do jeho činnosti (předsedou se stal pedagog Josef Grňa z Městečka Trnávky; klub zanikl 1911). 1915 převzal jevíčské knihkupectví František Janíček a převedl je na své jméno. Boháček se odstěhoval do Prahy-Karlína; jeho další působení v oboru nebylo zjištěno.

Vyšlo cca 11 titulů. – 1903 založil Boháček beletristickou edici Interesantní knihovna, v níž ale nepokračoval (2. díl románu Émila Gaboriaua v anonymním překladu dotiskl až 1907). Úspěšnějším titulem byl návod místního lékaře Josefa Beneše a lékárníka Karla Tilla Konservování pokrmů v pokrmových zásobnicích (1. vyd. 1906, 3. vyd. 1913), který pak v Jevíčku vycházel v nových, postupně rozšiřovaných vydáních i po Boháčkově odchodu (poslední 12. vyd. 1948). Esperantské hnutí podpořil Boháček převzetím nákladu měsíčníku Český esperantista – Bohema esperantisto. V Jevíčku vycházel jen 3. ročník od října 1908 do října 1909, zodpovědným redaktorem a vydavatelem byl Stanislav Kamarýt. (1. a 2. ročník vydával 1902–1904 jako přílohu časopisu Revuo internacia Theodor Čejka v Bystřici pod Hostýnem, 4. a 5. ročník vycházel v Praze 1909–1911 nákladem Jana Iglauera.) Do esperantské epizody nakladatelství patří i jediný svazek edice Esperanta biblioteko de cehaj autoroj (1908; povídky Jakuba Arbesa pod názvem Rakontoj do esperanta přeložil Alois Grňa). V další skromné produkci převážila pedagogická tematika. Metodiku přípravy učiva pro jednotřídky napsal Bohumil Korčák, návod k chemickým cvičením pro reálky František Cedivoda. Pedagog jevíčské reálky Karel Rón přispěl cvičebnicí z fyziky a spiskem o kometách, jeho kolega Edmund Kolkop francouzskou čítankou a návrhem „slovanského esperanta“ – dorozumívacího slovanského jazyka. Z poslední edice Laciná knihovna pro mládež (okolo 1913) byly zjištěny jen pohádky Boženy Němcové. Po zániku firmy většinu titulů doprodával Josef Springer v Praze.