Jindř. Bačkovský

Syn knihkupce a nakladatele Františka Bačkovského Jindřich Bačkovský (* 1882 Král. Vinohrady, dnes Praha-Vinohrady, † ? ?) vystudoval nižší gymnázium a od 1896 působil ve firmě Dr. Frant. Bačkovský, od 1904 ve funkci prokuristy (pod pseud. B. Jindřich sestavil mj. bibliografii české knižní produkce 1898–1903), později i jako náměstek koncese. 1918 koupil pražské knihkupectví a nakladatelství Jana Liebicha s úmyslem se osamostatnit. 1919 však nejprve s dalšími dědici Františka Bačkovského ustavil a krátce vedl společnost Jindř. Bačkovského Československé knihkupectví, nakladatelství a antikvariát. Ta se však rozešla a Jindřich Bačkovský založil novou společnost Jindř. Bačkovský, Československé (za protektorátu České národní) knihkupectví, antikvariát a nakladatelství, do níž převzal knihkupectví a antikvariát původní firmy. Vlastní koncesi získal se zánikem staré koncese Františka Bačkovského a koncesi Jana Liebicha přenechal bratrovi Jaroslavu Bačkovskému k provozování druhé nástupnické firmy, na níž se podíleli též ostatní dědicové. Prokuristkou firmy Jindřicha Bačkovského se stala manželka Ludmila Bačkovská (roz. Jandíková). Od 1927 s nakladatelstvím intenzivně spolupracoval Jindřichův starší bratr, středoškolský profesor a autor slovníků a příruček Rudolf Bačkovský (pseud. B. Brodský, R. Brodský, Rudolf Brodský). Jádrem podniku však zůstalo knihkupectví s antikvariátem. 1928–1931 vycházel knihkupecký nabídkový časopis Česká kniha (s podtitulem Literární průvodce čtenářstva, zprvu red. B. Brodský, vl. jm. Rudolf Bačkovský), který  přinášel v průběžném číslování tematicky uspořádané seznamy skladované produkce. 1946–1949 uspořádala firma několik knižních aukcí. – Dcera Jindřicha Bačkovského Ludmila (Lída) Bačkovská založila 1937 nakladatelství Evropské vydavatelstvo.

Vyšlo cca 190 titulů. – Mezi svou produkci zahrnul Jindřich Bačkovský i tituly převzaté z jiných nakladatelství (Jan Liebich, František Hrnčíř, Vaněk a Votava, Emil Šolc aj.); v nabídkových seznamech zásadně neuváděl údaje o nakladatelství a zpravidla ani vročení. Páteří vlastního edičního programu byla  Jindř. Bačkovského Československá národní četba (ve 40. letech jen Bačkovského Národní četba; 1920–1928, 1938–1941), zjevně inspirovaná otcovou edicí Dra Bačkovského Národní knihovna česká. Jednotlivá díla základního fondu českého, a zprvu též slovenského písemnictví (autoři Ján Kalinčiak, Václav Beneš Třebízský, Božena Němcová, Andrej Sládkovič, Karel Havlíček Borovský, Vítězslav Hálek, Karel Hynek Mácha, Samo Chalupka, Karel Jaromír Erben, Ján Botto, Jan Neruda, Karel Sabina, Jozef Miloslav Hurban, Mikuláš Štefan Ferienčík, Ján Kollár, Josef Braun, František Ladislav Čelakovský, František Jaromír Rubeš, Alois Vojtěch Šmilovský, Jan Amos Komenský a Josef Kajetán Tyl) vycházela s údaji o výchozím textu; většina svazků dosáhla několika vydání. V doplňující edici Bačkovského národní divadelní hry (1927–1928) vyšla nová vydání her Václava Klimenta Klicpery, Josefa Kajetána Tyla, Karla Jaromíra Erbena, Simeona Karla Macháčka, Františka Josefa Raymanna, Jana Nerudy, Emanuela Bozděcha, Karla Sabiny (libreto Prodané nevěsty) a Františka Bačkovského, některá v textové úpravě Viktora Nejedlého. Samostatně vyšlo několik ilustrovaných vydání českých klasiků. Počátkem válečné nakladatelské konjunktury shromáždilo nakladatelství starší i novější tituly národní klasiky vlastního i převzatého nákladu a uvedlo je do prodeje se souborným označením Odkaz národu 1940. Cizí tvorba se po několika překladech z polštiny (Henryk Sienkiewicz),  francouzštiny (Edmond About, Abel Hermant, Jules Verne, Alexandre Dumas, Camille Mauclair, Gustave Flaubert) a z angličtiny (americké mravoučné příběhy Horatia Altera) nerozvinula. Menším dětem byly určeny Noviny malých pro  nejmladší čtenáře (od září 1927 do června 1932 vyšlo 5 ročníků po 10 číslech v redakci Jaroslava Hlouška a s ilustracemi Rudolfa Matesa, Cyrila Kotyšana aj.) a obrázkové knížky o příhodách trpaslíčků (verše Františka Homolky ilustroval Míla Paša). V naučné literatuře převažovaly  jazykové učebnice a slovníky. Původní práce (autoři mj. Bedřich Klenot, Jan Litava, Rudolf Bačkovský, František Šobra, Petar Milislav Vejlovič a František Žďárský) později doplnily upravené učebnice Františka Vymazala. Gustav Žďárský a František Bredler připravili hojně využívanou příručku s obsahy české beletrie. Zbytky nákladu starších populárně-naučných knížek (převážně z nakladatelství Emil Šolc a František Hrnčíř) soustředilo nakladatelství do obálkové edice Levné poučné knížky, kterou okolo 1928 uzavřel jediný původní titul (Stručné dějiny Československa od Rudolfa Bačkovského). 1928 vyšel vzpomínkový sborník k 20. výročí úmrtí Františka Bačkovského. S výrazným útlumem knižní produkce v  polovině 30. let se nakladatelství zaměřilo na předtištěná filatelistická alba, která vycházela po sešitech v souboru Bačkovského Sbírka poštovních známek (1935–1941). Ve 40. letech se poprvé objevila nevýrazná původní soudobá beletrie (Rudolf Vávra, Zdeňka Juráková, Rudolf Vaverák, Kuzma a Jarmil M. Šerý) a produkci uzavřelo torzo kompendia Rudolfa Bačkovského o české šlechtě. – Samostatná vydání beletrie ilustrovali mj. Václav Čutta, Rudolf Kučera a Ferdinand Pochobradský, výzdoba základních edic se omezila na jednotné dekorativní obálky (snad též od Fedinanda Pochobradského). Rutinní levný tisk zajišťovaly převážně tiskárny František Rebec v Praze a Jan (pak Vlad.) Hruška v Písku, obrázkové knížky a filatelistická alba tiskl Antonín Novák v Kutné Hoře.