Josef Šolc

Syn kutnohorského knihtiskaře, knihkupce a nakladatele Karla Šolce a bratr nakladatele a knihkupce Emila Šolce Josef Šolc (* 1858 Kutná Hora, † 1907 Kladno) se vyučil u otce, pak pracoval u různých firem v Praze, v Chrudimi, ve Znojmě, v Záhřebu a v New Yorku. 1886 zřídil v Kladně knihkupectví, k němuž 1894 připojil první kladenskou knihtiskárnu a 1898 i litografickou dílnu, která zanikla za 1. světové války. Od 1889 rozvinul i nakladatelskou činnost. Obchodvedoucím podniku byl od 1888 až do 20. let 20. století František Podhajský (* 1873 Cvrčovice, † ? ?). Po Šolcově smrti firmu převzala vdova Marie Otilie Šolcová (* ? ?, † ? ?), která v polovině 30. let prodala upadající tiskárnu jejímu tehdejšímu nájemci Rudolfu Minaříkovi. Knihkupectví koupila dcera lounského nakladatele Dagmar Gruberová (roz. Fastrová, později provd. Podzimková; * 1909 Jaroměř, † 1969 Praha), která je vedla pod firmou Josef Šolc, nást. Dagmar Gruberová do 1947, kdy se stalo součástí budované sítě odborových knihkupectví Práce.

Vyšlo cca 50 titulů. – V regionálně zakotvené produkci bez zřetelného programu vydala firma kromě učebnic, příruček a výchovných spisů pedagogů kladenských škol, průvodců, zpěvníků a pohlednic i několik titulů původní beletrie (Jan Daniel Korvín, Emil Tréval, František Sychra), doplněných jediným překladem (Peter Nansen: Šťastné manželství, 1897). Od 1898 s přestávkami do 1911 zde vycházel i Kalendář praktického strojnictví (red. Theodor Skulina), v některých letech s monografickými přílohami. Vdova nakladatelskou činnost obnovila jen nakrátko ve 20. letech několika příručkovými tituly (jízdní řády, adresáře). – Knihy tiskla nejprve spřízněná tiskárna Karel Šolc v Kutné Hoře, později vlastní tiskárna v Kladně. Jediný pokus o náročnější grafickou úpravu (biblické novely Emila Trévala Za onoho času... s reprodukcemi kreseb Františka Bílka, 1900) nevybočil z neosobní tiskařské rutiny.