Ladislav Šotek

Absolvent Wertheimerovy obchodní školy Ladislav Šotek (* 1884 Počátky, † 1969 Praha) se vyučil knihkupcem u firmy A. Landfras syn v Jindřichově Hradci, pak byl zaměstnán u pražských firem E. Weinfurter a Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství. 1917–1918 byl funkcionářem Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních a 1917 snad redigoval spolkový časopis Knihkupecké rozhledy a zprávy (ročník nenalezen). 1918 spoluvydával a distribuoval drobnou edici Renaissance. Po odchodu levice z ÚDKN přešel do zakládaného Komunistického nakladatelství a knihkupectví. 1923 se osamostatnil a na základě knihkupecké a nakladatelské koncese z téhož roku zahájil nakladatelskou činnost. Pro své distribuční metody (těžiště bylo v kolportáži mimo knihkupeckou síť) se firma dostávala do konfliktu s profesními organizacemi a počátkem 30. let pro vleklé finanční problémy výrazně utlumila produkci. Od poloviny 30. let do 1949 působila především jako knihkupectví a nakladatelsky se už výrazněji neprojevila.

Vyšlo cca 160 titulů. – Páteří produkce byly nevyhraněné edice obsáhlých přeložených i původních dobrodružných, historických, společenských a milostných próz, distribuovaných převážně po sešitech. V edicích Šotkova knihovna lidových románů (1923–1929) a Knihy oblíbených autorů světa (1929–1933) cizí tvorbu (Victor Hugo, Paul Féval otec i syn, Henry Pittavall, Edgar Rice Burroughs, Georg Ebers, Lev Nikolajevič Tolstoj a Marija Zagorka-Jurić) nahrazovala postupně česká starší (Bohumil Janda Cidlinský) i soudobá románová produkce (Sláva Václav Jelínek, Marie Miranová). Dospívající mládeži byly určeny Šotkovy knihy cest a dobrodružství (1923–1924;  autoři Sven Hedin, Jules Chancel, Frederick Marryat), samostatný soubor Spisy E. R. Burroughse (1926–1929) soustředil „netarzanovskou", převážně fantastickou tvorbu tohoto spisovatele. Sociální a společenské problémy soudobé ženy beletrizovala edice Knihy moderní ženy (1927-1930;  autoři Ivan Suk, Victor Margueritte, Ossip Schubin, Agnes Güntherová, Marie Miranová, Sláva Václav Jelínek). Mimo edice doplnili cizí beletrii zejména módní Ital Guido Da Verona,  jednotlivými tituly rovněž Edgar Allan Poe, Arthur Conan Doyle, Alexandr Ivanovič Kuprin, z méně známých mj. Charles Reade a Per Brynge. Výrazněji se profilovala část původní soudobé tvorby spjaté s pražskou bohémou: Dokumentární prózou přispěl Franta Sauer (pseud.  F. Kysela), čtyřsvazkovým souborem aktovek Longenovy hry (1926) Emil Artur Longen, reportážními prózami Michal Mareš a Ivan Suk. K témuž čtenářstvu směřovaly populární spisky o soudobých sociálních a politických proudech (Jan Reichmann, Zdeněk Lahulek-Faltys), k nimž později  (1937) přibyla Zrazená revoluce Lva Trockého. Ve 2. polovině 20. let s nakladatelstvím intenzivně spolupracoval pod svým jménem i pod pseudonymy (dr. Hynek Záruba a Jiří Votoček) Stanislav K. Neumann. Na vlastní šestisvazkovou kompilaci Dějiny lásky (1925-1927 s podtitulem Populární obrazy z dějin snubnosti, manželství a prostituce od pravěku až po dobu nejnovější) navázal redakcí „populární  ilustrované sbírky monografií a dokumentů k otázce pohlavní" Zahrada Priapova (1927-1929), do níž zařadil své překlady z francouzštiny (Alexandre de Tilly, Nicolas-Edme Restif de la Bretonne, Pierre-Ambroise-Francois Choderlos de Laclos) i další kompilaci (Jošiwara, japonské město milování). Propagaci produkce s důrazem na nabídku neumannovských erotik zajišťoval Šotkův literární měsíčník (2 ročníky vycházely s přestávkou od prosince 1925 do března 1929, odpovědným redaktorem byl nejprve Ladislav Šotek, ve 2. ročníku, pestřejším o obecnější kulturní informace, Sláva Václav Jelínek). Původní beletrii 20. let doplnili Jan Karel Geringer, Hanuš Špolc, Božena Zajceva a Mira Berešovský (snad pseud.). Počátkem 30. let rozšířil Šotek edice lidové četby o série krátkých dobrodružných příběhů. Do edice Letem dobrodružným světem (1931) přeložil Vladislav Štverák povídky Arnoulda Galopina, úspěšnější série Detektiv Bangs (1931–1932) přinesla původní příběhy „z tajných zápisků anglického mistra detektivů" od Slávy Václava Jelínka (formálně redaktora série). Ve 30. letech neuspělo nakladatelství ve snaze oživit ustupující zájem lidového čtenářstva o rozsáhlé románové cykly (Roger de Saint-Denis) ani v hledání nového programu. Jen u dvou titulů (Krysař, Tři prasátka) tak zůstaly první české převody ilustrovaných pohádek z dílny studia Walta Disneye (1935). Pro edice odborných příruček a popularizačních spisků Šotek nenašel nakladatelské partnery. Proto nepokračovala ani Knihovna živnostensko-průmyslová (1930; jen 1 svazek), ani série drobných monografií měst  Naše Československo (1936, red. Sylva Šotková, po 4 sešitech zastavena pro nezájem). Rovněž pokus o specializaci firmy (Poštovní nakladatelství a knihkupectví L. Šotek) se objevil jen 1937 u jediné brožury autora a redaktora poštovních a právních příruček Eugena Nozara. Po 1939 tak vycházel jen „časopis věnovaný české a slovenské matce, rodině a dítěti" Rodinný krb, který Šotek převzal počátkem téhož roku do svého nákladu od Karla Ločáka a v redakci Sylvy Šotkové jej vydával do  května 1941, kdy byl úředně zastaven. Po válce uzavřely produkci nakladatelství reedice starší pohádkové knížky s ilustracemi Gustava Doré (Pohádkové perly, poprvé 1925). – Autory obálek a hojných ilustrací beletrie byli Václav Čutta, Vlastimil Košvanec, František Horník, Jiří Wowk, ojediněle Karel Vítek a Jaroslav Panuška (E. A. Poe). Několik neumannovských erotik vyzdobil anonymně Zdeněk Guth, obálky dvou svazků Dějin lásky nakreslil Václav Špála, vazbu pro tento soubor navrhli Josef Sejpka a Jan Šebek. Na tisku se postupně účastnily hlavně firmy Löschner a spol., Horký a spol., Neuber, Pour a spol., V. Horák a spol., Československý kompas a Václav Palán.