Jos. L. Švíkal

Josef Švíkal (psal se Josef L. Švíkal; * 1868 Vídeň, † 1945 Mladá Boleslav) absolvoval dvouletou průmyslovou školu, vyučil se sazečem v mladoboleslavské tiskárně Josef Nešněra a jako tiskař pracoval v Praze, ve Vídni a v několika závodech v Německu a ve Švýcarsku. Protože se mu nepodařilo získat tiskařskou koncesi, zakoupil 1898 v Mladé Boleslavi od Václava Klementa knihkupectví, které vedl zprvu pod firmou V. Klement a po získání knihkupecké koncese 1902 pod vlastním jménem. Za 1. světové války byl jako politicky nespolehlivý s přestávkami vězněn, internován a nakonec povolán do armády. Asi 1917 rozšířil podnik o tiskárnu, kterou koupil od Josefa Nešněry. 1931–1945 ve firmě působil jako obchodvedoucí Adolf Žabka. Po smrti Josefa Švíkala se stala jeho univerzální dědičkou dcera Zdeňka Hájková, závod však vedla vdovským právem Marie Švíkalová (* 1897 Stochov, † ? ?).   

Vyšlo cca 230 titulů. – Hlavním produktem nakladatelství po celou dobu jeho působení byly lidové kalendáře různého zaměření a rozsahu (Všeslovanský kalendář pro vlastenecké rodiny, Rolník, Kratochvilný povídkář a veselý zábavný kalendář pro vlastenecké rodiny, Vševěd, Náš venkov, Domov, Švanda aj.). Nesoustavná knižní produkce se zprvu zaměřila na lidové příručky. Společenské rádce, gratulanty, příručky květomluvy a barvomluvy, tajemníky lásky a hospodyňské návody kompilovala převážně Julie Vlasáková, knihy kuchařských předpisů sugerovaly autorství Magdaleny Dobromily Rettigové (M. Retiková). Odbornými živnostenskými a hospodářskými příručkami přispěli Bedřich Bobek, Bohuslav Sedláček, Antonín Klečka a Jan Sekerka,  místopisné, železniční a regionální turistické mapy kreslil mladoboleslavský pedagog a kartograf Josef Brunclík. Beletrii zprvu zastupovaly jen soubory pohádek, které sestavovala Julie Vlasáková. Po 1910 koupil Švíkal část produkce zaniklého nakladatelství Alois Neubert v Jilemnici, později skupoval a ve svých nakladatelských seznamech uváděl i zbytky nákladu vybraných titulů dalších firem. Jejich nabídku doplnil lidovou románovou četbou vlastního nákladu, při jejímž výběru spoléhal na popularitu osvědčených jmen (Václav Beneš Třebízský, Bohumil Havlasa, Ivan Klicpera; Henry Gréville, Hedwig Courths-Mahlerová). K nakladatelům sešitového dobrodružného čtiva se připojil cyklem anonymních přeložených příběhů Buffalo-Bill, hrdina Divokého západu (okolo 1925). Ze soudobé původní prózy pro ženy zařadil jen knižní prvotinu Fringilly, její další komerčně úspěšná tvorba však vycházela jinde. Přeložené romány (další tituly Hedwigy Courths-Mahlerové, dále Wilhelmine Heimburgová, Erich Ebenstein, Eugenie Merlittová a pseud. El. Neckar) později soustředila Románová knihovna (1930–1932), vnější úpravou napodobujíc úspěšnou Červenou  knihovnu pražského nakladatelství Rodina. Rozebrané tituly, zejména pohádky (jejich autorský okruh rozšířili Adolf Hrdina a V. Šádek), gratulanty a kuchařky, vycházely průběžně v nedatovaných reedicích. 1939–1940 Švíkal nakladatelsky zaštítil závěrečné tituly Edice S. a. d.  marginálního spisovatelského sdružení Spolek autorů doby. Za odbytové konjunktury 1. poloviny 40. let zařadilo nakladatelství nová vydání pohádek a lidových příruček a připojilo dvě původní novinky (venkovskou prózu Hančí Baarové a humoresky kabaretiéra Jaroslava Procházky). – Na obálkových kresbách a ilustracích se podíleli Josef Kočí, Věnceslav Černý, Jan Goth, Stanislav Hudeček a Jan Šebek, ve 40. letech též Alois Moravec, Zdeněk Burian a František Skořepa. Úsporný tisk realizovaly firmy Jos. B. Zápotočný v Rokycanch, A. & O. Baumgartner v Jilemnici, Josef Kotrba v Železném Brodě, Josef Glos v Semilech a L. Horák v Mladé Boleslavi, později vlastní tiskárna Jos. L. Švíkal.