V. Šafránek

Zeť plzeňského knihkupce Jana Vratislava Hrubého Vojtěch Šafránek (* 1870 ?, † 1938 Tábor) koupil 1906 od Václava Krause knihkupectví a papírnictví v Táboře. Firmu, ke které připojil knihtiskárnu, prezentoval jako „závod pro průmysl tiskařský i papírnictví a první knihkupectví v Táboře“ (působilo od 1866, založil je Karel Janský). Tiskárnu si asi 1933 pronajal František Bandas a provozoval ji pod názvem V. Šafránek, náj. F. Bandas do poloviny 40. let, kdy ji koupil a převedl na své jméno. Majitelkou knihkupectví se po Šafránkově smrti 1938 stala vdova Jaroslava Šafránková (roz. Hrubá; * 1885 Příbram, † 1971 Tábor). 1939 je od ní převzala její sestra Anna Růžena Durasová (roz. Hrubá;* 1882 Příbram, † 1962 Tábor), absolventka dívčí a obchodní školy, vyučená 1906–1908 u firmy J. V. Hrubý v Plzni. Téhož roku získala koncesi a firmu vedla pod původním názvem V. Šafránek do 1949.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Nesoustavná knižní produkce firmy V. Šafránek se omezila na učebnice, příručky a vlastivědné spisky regionálních badatelů, převážně pedagogů. U úvodního svazku zůstala brožurková edice Šafránkův průvodce po památných místech jihočeských (1906; jen Dušan František Zenkl: Příběnice). Odborná knihovna (1911–1915) soustředila příručky k bytovým zákonům (Karel Beran), stavebnímu právu (Karel L. Jelínek), samosprávě (Eduard Srb) a loutkářství (L. Borek). Samostatně vyšly mj. odborná učebnice Nauka o látkách (Václav Vilikovský, 1912–1930 3 vydání), příručka společenských tanců (Josef Bouša) a přehled národního hospodářství pro živnostenské školy (Roman Cikhart). K historii a vlastivědě Táborska dále přispěli Roman Cikhart, Emanuel Chalupný a Vojtěch J. Kosnar. Z nejednoznačných formulací v některých publikacích nelze bezpečně určit, zda je firma vydala svým nákladem, nebo jen tiskla na náklad autorů. Významnější složkou její produkce byla periodika. S odkazem na jméno popularizátora vědy Filipa Stanislava Kodyma Šafránek založil a 1905–1906 (2 ročníky) jako odpovědný redaktor vydával „časopis pro podporování a povznesení hospodářských a kulturních snah našeho lidu“ Kodym (řídil jej Edvard Reich), zaměřený především na rozvoj a modernizaci zemědělství. 2. ročník (1906) doplnila příloha Domácnost a rodina, věnovaná „poučení a zábavě našich hospodyní“. Od 3. ročníku (1907) ve vydávání periodika pokračoval Josef Cikánek. 1910–1916/1919 vycházel nákladem firmy velkoryse koncipovaný „měsíčník věnovaný studiu jihočeské otázky“ Jihočeský kraj (6 ročníků za odpovědné redakce Vojtěcha Šafránka) s proměňujícím se okruhem redaktorů (mj. Bohumír Borkovec, Antonín Dříza, Karel Harmach, Vladimír Havel, Ferdinand Pakosta, František Alois Soukup, František Karel Soukup, Jaroslav Vystyd). 1935–1937 nakladatelství pokračovalo v knihtiskárně V. Šafránek, náj. F. Bandas, která rozšířila program o divadelní hry pro děti (Josef Řehoř Dubský) a adresáře Tábora (sestavil je Karel Chyška s dalšími). 1936 převzala do svého nákladu i radikálně levicový a protiklerikální „pokrokový čtrnáctideník našeho lidu“ Most k lepšímu zítřku (vydavatelem a odpovědným redaktorem byl Robert Mixa-Táboran, nákladem tiskárny vycházel od roč. 3, 1936, č. 10 do roč. 5, 1938, kdy zanikl č. 15).