Karel Janout

Syn kladenského učitele Čeňka Janouta Karel Janout(* 1910 Kladno, † 1983 East Cleveland, USA) se vyučil fotozinkografem a chemigrafem u pražského nakladatele uměleckých publikací a majitele reprodukčního závodu Jana Štence. Vzdělání si doplnil na Státní grafické škole, praxi získal ve Vojenském zeměpisném ústavu. 1934 otevřel v Kladně chemigrafickou dílnu Janoutův grafický závod na výrobu pérových i autotypických štočků, spojenou s uměleckou a průmyslovou fotografií, rozmnožováním plánů a map fotografickou cestou a výrobou diapozitivů. Za války podporoval levicově orientovaný Janout komunistický odboj a 1945 se odstěhoval do Liberce, kde pracoval v tiskařských a nakladatelských podnicích Svoboda a Cíl (od 1948 Severografia). V srpnu 1948 uprchl k překvapení svého okolí s rodinou do exilu. Usadil se v Holandsku, kde tr. graficky upravil drobnou bibliofilii s ilustracemi Jana Konůpka. O jeho dalších osudech kromě data úmrtí v USA nebyly prozatím zjištěny žádné hodnověrné informace.

Vyšlo cca 35 titulů. – Od 1935 rozvinul Janout příležitostnou nakladatelskou činnost, vydávaje jako doklad reprodukčních schopností své dílny zejména bibliofilie s výtvarnou účastí Jana Konůpka, Stanislava Kulhánka a Karla Součka a alba reprodukcí kreseb a grafiky současných umělců (mj. Zdenka Braunerová, Jan Konůpek, Pravoslav Kotík, Ludvika Smrčková). Od 1939 byl členem Kruhu přátel umění Jana Konůpka a podílel se na vydávání časopisu pěstitelů konůpkovského kultu Okénko do dílny umělcovy. Po jediném svazku zanikla Edice mladých autorů (1940), jejíž autor a iniciátor Petr Pašek (pseud. Jan Ivan Hájek) přenesl své další aktivity do kladenské knihtiskárny K. Mašín. Janout se zaměřil na výtvarné umění a 1942 za válečné kulturní konjunktury otevřel v prostorách svého podniku malou výstavní síň Janoutův grafický kabinet. Ke všem 24 výstavám současných českých umělců (převážně kladenských výtvarníků a tvůrců z českých a moravských regionálních sdružení), které uspořádal od února 1942 do dubna 1944, vydal pod jednotným názvem Janoutův grafický kabinet – Kladno – pořádá svoji [....] výstavu katalogy s ukázkami tvorby a s úvodními texty.  V Liberci se vrátil k nakladatelství sbírkou Edice soudobé tvorby (1946), v níž však vydal jen drobnou prózu Jaromíra Johna s výzdobou Richarda Landra. – Pro své publikace připravoval Janout ve své dílně štočky k reprodukci příloh, vlastní tisk zprvu svěřoval zkušeným typografům a osvědčeným firmám v Praze (Karel Dyrynk, Method Kaláb v Průmyslové tiskárně, Orbis) a v dalších městech (Karel Kryl v Novém Jičíně a v Kroměříži, Družstvo knihtiskárny v Hranicích). Teprve od počátku okupace tiskl i v Kladně, zejména v knihtiskárně Svobody (později s názvem B. Bergman a spol.), s níž spolupracoval i jako knižní úpravce. Poslední titul mu vytiskla liberecká Svoboda.