Štěpán Jež

Štěpán Jež(* 1885 Radějov u Strážnice, † 1970 Praha) pocházel z rolnické rodiny, za studií na strážnickém klasickém gymnáziu (mat. 1907) se seznámil se strážnickou inteligencí, zejména s rodinami pedagoga Josefa Úlehly a malíře Václava Jíchy. V Praze, kde jej do literární a umělecké společnosti uvedl Otakar Kubín, vystudoval češtinu a němčinu na Univerzitě Karlově (PhDr. 1913). Do nuceného penzionování 1941 učil na pražských středních školách. Působil jako výtvarný a literární kritik, překládal z němčiny, podílel se na uspořádání mnoha výtvarných výstav, účastnil se aktivně spolkového života v literárním odboru Umělecké besedy, v Kruhu českých spisovatelů, Syndikátu spisovatelů, Moravskoslezské besedě, Slováckém krúžku, Společnosti Jaroslava Vrchlického a Společnosti Viktora Dyka. Zprvu byl blízký skupině kolem bratří Čapků, později zakotvil v Lumíru (1929–1939 byl členem redakčního kruhu), akceptoval nacionalistickou orientaci Viktora Dyka a Rudolfa Medka a sblížil se s pohrobky Moderní revue. V nakladatelství Šolc a Šimáček (>LČL 4, s. 692–694) redigoval v letech 1922–1925 edice Libuše a Matice lidu, ve Státním nakladatelství (>LČL 4, s. 347–351) založil a 1936–1941 řídil edici Sbírka monografií. Podílel se i na edičním programu spolku Jednota umělců výtvarných, od 1947 i formálně jako náměstek nakladatelské koncese.

Vyšlo cca 25 titulů. – Ryze osobní výběr současných slovesných i výtvarných umělců Jež uplatnil ve dvou edicích, které nejen redigoval, ale i vlastním nákladem vydával. Bibliofilská edice původní tvorby Vigilie (1928–1940) je výběrem drobnějších básnických sbírek, próz, vzpomínek i kuriozit od Viktora Dyka, Jana Opolského, Rudolfa Medka, Zdeňka Kalisty, Josefa Holečka, A. M. Tilschové, V. H. Brunnera (v podání Emmericha Aloise Hrušky), Jana Weisse, Ladislava Plechatého, Františka Kropáče, Egona Hostovského a Jarmila Krecara s výtvarnou účastí A. V. Hrsky, Jaroslava Horejce, Cyrila Boudy, Františka Koblihy, Jana Baucha, Štefana Bednára, Arno Naumana, Antonína Procházky, Jana Konůpka, Emanuela Frinty, Toyen, Václava Pavlíka a Emanuela Prülla. Náklad do 500 výtisků tiskli zejména Kryl a Scotti, pak Karel Kryl v Novém Jičíně, dále též Vlad. Burda, Karel Dyrynk a Průmyslová tiskárna v Praze, Jan Mucha ve Velkém Meziříčí, Müller a spol. v Turnově a F. Obzina ve Vyškově. Edice ilustrovaných monografií žijících českých malířů Galerie (1933–1936) přinesla portréty Oldřicha Blažíčka, Vincence Beneše, T. F. Šimona, F. Z. Eberla, Ludvíka Kuby a Huga Boettingera od předních českých uměnovědců (Antonín Matějček, Josef Richard Marek, František Kovárna a Jindřich Čadík). V úpravě, vycházející z rozvrhu 1. svazku (J. R. Marek), ji tiskla „za vedení Methoda Kalába" pražská Průmyslová tiskárna. V Ježově redakci pak edice pokračovala 1938-1946 ve stejném profilu nákladem i tiskem České grafické Unie (>LČL 1, s. 475–478).