Ladislav Janů

Ladislav Janů (* 1905 Praha, † ? ?) se vyučil v pražském knihkupectví A. Storch syn (1921–1923 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu) a pak pracoval v několika firmách, naposledy u L. Mazáče. 1930 získal koncesi omezenou na zasílatelské knihkupectví, 1931 koupil od Jiřího Nováka (respektive od jeho věřitele Jana Paďoura) knihkupecký obchod se sortimentním skladem a zahájil nakladatelskou činnost. Plnou knihkupeckou a nakladatelskou koncesi získal až v dubnu 1932 po zrušení Novákovy koncese a po vyjasnění majetkoprávních vztahů v přebírané firmě.

Vyšlo cca 180 titulů. – Nakladatelství se uvedlo překladem z angličtiny (Hugh Walpoole: Malý nezbeda). Pokračovalo původní nevyhraněnou produkcí různých žánrů (básně Antonína Martinovského a Viktora Kripnera, literární studie Jana Vojtěcha Sedláka, pokus o generační román Jaroslava Janouška Dynamitové mládí) a prozaickou edicí Plamen (1935), v níž po překladu z němčiny (Paul Keller) a angličtiny (Harry Hervey) vyšlo jedno z vážnějších prozaických děl budoucího kmenového autora řemeslné literární tvorby Jaroslava Pokorného Bažina. Vzápětí se nakladatelství definitivně zaměřilo na detektivní a dobrodružnou četbu a literaturu pro dospívající mládež. V edicích kovbojek Knihovna velikých dobrodružství (vycházela v desetisvazkových ročních cyklech 1933–1941) a Pod hvězdami Západu (1937–1941, též s označením Ilustrovaná vydání Knihovny velikých dobrodružství) doplnili americké autory (Charles Wesley Sanders, W. B. M. Ferguson, Fred Roberts, Charles Alden Seltzer aj.) nejprve redaktor bulvárního tisku František Frolík (pseud. John Steward Erskine, James Reed Ferguson), později i další čeští autoři dobrodružné tvorby Gustav Bernau (pseud. Martin Halban), Viktor Böhnel (pseud. Will MacKhiboney), Bohuslav Čepelák (pseud. Lewis Clark, Bruce Hall), Jaroslav Danda (pseud. Ben Boeters), Bernard Kurka (pseud. Bert Carrow), Jan Hron (pseud. Carson Rogers), Edvard Pachmayer nebo Miloš Kosina (pseud. Stepp Gradmoore), Jaroslav Pokorný (pseud. Charles Petterson Whitte) a Josef Peterka (pseud. Bob Peters). Rovněž v edici Nová detektivní knihovna (1935–1937) střídala překlady z angličtiny (i klasik žánru S. S. Van Dine) díla českých autorů (František Frolík pod pseud. Frank Fletcher a Jaroslav Pokorný jako James Lewington) a v navazující řadě Americká serie (1937–1941) nakonec v rozporu s jejím názvem původní letecké romány Miloše Kosiny a Václava Kubce převážily. Miloš Kosina a Gustav Bernau dodali příběhy jednotného rozsahu (96 tiskových stran) i do levné „knihovny dobrodružných románů“ KARO (1940). Pokus o periodikum Trampský a sportovní magazin (red. Bohuslav Čepelák, přispěli mj. Zdena Ančík, Achille Gregor a Eman Trojan) po 1. čísle (jaro /léto 1934) nepokračoval. Souběžně s dobrodružným čtivem vycházela edice pro děti a mládež Veselé mládí (1935–1937), v níž dominovaly příběhy ze sawyerského cyklu Marka Twaina. Do edice Dobré knihy pro dívky (pak Knihovna dívek, 1937–1940) přispěly Jaromíra Brejchová a Olga Božena Rakušanová. Pod tlakem protektorátní cenzury, který postupně vyloučil pokračování napínavých příběhů anglosaské provenience, převážila rychle původní dívčí četba spolu s romány pro ženy, válečné předpisy však neumožnily formování nových edic. Autorsky se uplatnili jak osvědčení přispěvatelé dobrodružných edic nakladatelství (Jaroslav Pokorný s cykly Jirka a Hana, Jaroslav Danda, Bernard Kurka), tak noví autoři (Jiří G. Flos, Sáša Lorenzová, Jova Patočková, Jan Rakušan, Jarmila Říhová aj.). Další produkce zahrnula kuchařky (Marie Preisová-Vávrová), několik konjunkturálních titulů klasiky (K. J. Erben, Božena Němcová, A. S. Puškin), ve 30. letech i erotickou četbu (Germaine Ramos, Gill Sedláčková) a za války současnou slovenskou prózu (Margita Figuli) i antisemitský román (Bernard Kurka pod pseud. J. K. Bernardský). Ve změněné poválečné situaci se ukázal ediční program nakladatelství jako ideově neprůchodný a Janů po několika titulech chlapecké četby vydávání 1947 ještě před uzavřením firmy ukončil. – Na obálkách a ilustracích se podíleli zejména zruční časopisečtí kreslíři Slavomír Kittner, V. Kubát, J. Perman, Karel Perman, V. Strossová, od 40. let Otakar Štembera, exkluzivnější tituly ilustroval Jaroslav Štika. Tisk zajišťovaly nejčastěji pražské firmy V. Palán, Karel Smolík, Tempo, Impressa a Pokrok.