Josef Jirman

Josef Jirman (* 1864, † 1928 Praha) se vyučil knihkupcem u firmy I. L. Kober, v níž pak řadu let působil. Spolupracoval na bibliografiích Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních (s dalšími sestavil Český katalog bibliografický 1889–1892). 1896 získal koncesi a následujícího roku otevřel knihkupectví na Žižkově. Účastnil se založení Jednoty českých knihkupců a po celou dobu působení (1903–1911) byl jejím funkcionářem.

Vyšlo cca 15 titulů. – Nakladatelství s nepatrnou výjimkou 1905 (verše Jarmila M. Šerého, vl. Ferdinanda Kocury) Jirman neprovozoval až do 1919, kdy pod svou firmou umožnil činnost synovci Miroslavu Láthovi, který měl problém se získáním koncese. Láth u něho kromě ojedinělých původních titulů (Jindřich Haša pod pseud. J. H. Hladnovský, Božena Němcová) vydával převážně překlady francouzské románové tvorby (Alexandre Dumas, Claude Farrère, Maurice Leblanc, Alfred de Musset, Georges Ohnet z cyklu Boje života), především však zahájil svůj nejvýznamnější projekt Spisy Camilla Flammariona (u Jirmana 1921–1922), v němž pak pokračoval po získání koncese pod svým jménem (firma Miroslav Láth). Do svého nakladatelství převzal a jako svůj náklad pak Láth inzeroval i celou Jirmanovu produkci. – Z autorů obálek byli zjištěni Karel Šimůnek a Karel Rélink, ilustracemi přispěl Václav Čutta. Na tisku se podílely především pražské firmy Ant. Reis a J. Rokyta a Závod tiskařský a nakladatelský v Kralupech nad Vltavou