Miroslav Láth

Miroslav Láth (* 1892 ?, † ? ?) absolvoval 3 třídy reálky a odešel do Paříže, kde se nedoučil knihkupcem a pak krátce pracoval mimo obor. Po návratu do Prahy působil od 1909 u svého strýce, žižkovského knihkupce Josefa Jirmana, a snad i v Zemědělském knihkupectví a nakladatelství A. Neubert. Na strýcovu koncesi a pod firmou Josef Jirman vydával od 1919 překlady z francouzštiny a 1921 zahájil po firmě Hejda a Tuček již druhý pokus o soubor spisů francouzského astronoma, esejisty a autora fantastických příběhů Camilla Flammariona, jehož byl velkým obdivovatelem (1925 se účastnil Flammarionova pohřbu). 1922 získal až po odvolání knihkupeckou a nakladatelskou koncesi (překážkou bylo nevyučení v oboru), osamostatnil se, do své firmy převedl knihy, které předtím vydal u Jirmana, a pokračoval ve vydávání. Již 1925 však ohlásil vyrovnání a nakladatelský sklad včetně převzaté Jirmanovy produkce prodal kralupskému knihkupci Josefu Nývltovi. Následujícího roku prodal věřitelům knihkupectví a 1927 odešel do ciziny. V prvé polovině 30. let působil ve Zlíně jako obchodvedoucí knihkupectví firmy Tisk. Další údaje nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 16 titulů. – Na Jirmanově adrese, ale již pod svým jménem a ve vlastní redakci, vydal Láth 1920 další román Georgese Ohneta a založil edici Sbírka překladů (1920; jen Catulle Mendès). Po získání koncese pak především pokračoval ve Spisech Camilla Flammariona (1923–1925; celkem vyšlo v překladech Josefa Pachmayera, Františka Štěpánka, Bořivoje Weigerta a Adolfa Truksy pod pseudonymy A. Muťovský a V. Rovinský jen 8 svazků z projektovaných 25) a zahájil cyklus románů jednoho z Vernových pokračovatelů Paula d'Ivoi Dobrodružné cesty (1923–1924) v překladech Jiřího Gutha, J. V. Sterzingera a Jana Střelby a s původními francouzskými ilustracemi Louise Bombleda. Kromě knih vydal 2 ročníky kynologického měsíčníku Pes ve službách člověka (vycházel od října 1923 do prosince 1924). – Na tisku se podílely především pražské firmy Unie, Ant. Reis a J. Rokyta.