Fr. Landgraf

František Landgraf (uváděn též Landgráf; * 1901 Kyjov, † ? ?) studoval krátce na gymnáziu v Kyjově a později absolvoval obchodní pokračovací školu. 1917–1919 se vyučil knihkupcem u kyjovské firmy Karel Antoš, u níž pak pracoval i po vyučení. V červnu 1925 převzal od Otakara Schützera knihkupectví v Hodoníně (Schützer je koupil 1923 v dražbě jako pobočku svého hlavního závodu v Hranicích) a téhož roku získal knihkupeckou koncesi. 1939 se zapojil do protinacistického odboje. V Hodoníně řídil finanční a zpravodajský úsek odbojové organizace Obrana národa (jako vedoucí kinoodboru Sokola se podílel na krácení tržeb biografu ve prospěch odboje, ve svém knihkupectví soustřeďoval zpravodajské informace), po zatčení prvního vedení Obrany národa se 1940 stal okresním velitelem organizace. V létě 1941 unikl zatčení odchodem do ilegality, skrýval se na různých místech a později uprchl z Hodonína na Slovensko. V prosinci 1941 byl protokolován oficiální název firmy Fr. Landgraf. V září 1942 byla nakladatelova manželka Soňa Langrafová s dcerou zatčena a deportována do internačního tábora Svatobořice. Knihkupectví bylo uzavřeno do července 1943, kdy se důvěrnou správkyní firmy stala majitelka hodonínského německého knihkupectví Hedda Sklenar (* 1893 Hodonín), v dobových českých profesních dokumentech uváděná jako Hedda Sklenářová. František Landgraf se zúčastnil Slovenského národního povstání a po osvobození se vrátil do Hodonína, kde svůj podnik na jaře 1945 opět převzal. Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a po válce se angažoval v sokolském hnutí. V 50. letech byl z politických důvodů vězněn a po návratu z vězení se odstěhoval z Hodonína do Prahy. Jeho další osudy nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 12 titulů. – Nakladatelství poskytlo publikační příležitost hodonínským knihovníkům Vojtěchu Roznerovi (první knížka veršů) a Jaroslavu Freyovi (výsledky čtenářských výzkumů) i profesoru gymnázia Františku Barešovi (maturitní pomůcka). Knížky veršů F. Chlumského (vl. jm. snad F. V. Krezba) nakladatelství dodatečně soustředilo do souboru Spisy F. Chlumského (1928–1930). Odbornou včelařskou příručkou přispěl František Novák-Rohatecký, básnickou sbírkou Karel Janošík. Sporadickou nakladatelskou produkci spjatou s regionem uzavřel Jaroslav Dobrovolský souborem perokreseb Hodonína s komentářem archiváře města Vladimíra Nováka. – Na tisku publikací se podílelo několik jihomoravských tiskáren, nejčastěji hodonínská firma Rudolf Fencl.