Litevna

Vícejazyčné nakladatelství založil v Praze slovenský novinář, později výtvarný historik Vojtech Tilkovský (* 1902 Levoča, Slovensko, † 1978 Praha). Absolvoval vyšší reálku v Levoči (maturoval 1920), pak studoval ekonomii v Budapešti, dějiny umění ve Vídni a v Bratislavě a jako stipendista pobýval v Paříži. Působil střídavě v Bratislavě a v Praze mj. jako středoškolský pedagog, rozhlasový redaktor, vládní úředník Slovenského štátu, odborný poradce v oblasti uměleckého průmyslu, vysokoškolský pedagog, nakladatelský redaktor a redaktor výtvarných periodik. 1939 získal v Bratislavě titul PhDr., od 40. let 20. století publikoval knižně i časopisecky studie o výtvarném umění. 1929 v době svého novinářského působení v Praze obdržel přes odpor stavovských organizací nakladatelskou koncesi a na Smíchově založil nakladatelství, které 1931 rozšířil o expediční pobočku na Starém Městě. Téhož roku předřadil původním názvům firmy Literární a vědecké nakladatelství Vojtěcha Tilkovského, resp. Literárne-vedecké nakladateľstvo Vojtecha Tilkovského univerzální název Litevna. Zaměstnancem Litevny byl slovenský prozaik Štefan Letz, kterého později získal Ján Smrek pro spolupráci s nakladatelstvím L. Mazáč. 1932 ukončilo nakladatelství Litevna činnost a 1934 se Tilkovský přestěhoval do Bratislavy a vzdal se koncese.

Vyšlo cca 9 titulů. – Produkci otevřel český překlad věhlasného sexuologického kompendia (Theodor Hendrik van de Velde: Dokonalé manželství, 1930), po němž se nakladatelství zaměřilo na reprezentativní publikace s komerčním státně-propagačním potenciálem a na dobrodružnou oddechovou četbu. Sborník k jubileu T. G. Masaryka Slovensko Masarykovi (sest. Jozef Budinský, 1930) soustředil tematický soubor projevů, studií, vzpomínek a příležitostných veršů ve slovenštině. Záměrně neprogramový Slovenský literárny almanach (sest. Štefan Letz a Dobroslav Chrobák) představil 50 současných slovenských autorů různých generací autobiografiemi, vlastním výběrem ukázky z tvorby, fotografií s autografem a bibliografií. U obou sborníků nabídlo nakladatelství i přednostní bibliofilské výtisky. Pro obrazové album Náš parlament (1931) nakreslil Ivan Sors portréty poslanců a parlamentních tiskových zpravodajů a Vladimír Záděra je doplnil údaji o složení sněmovny v češtině, němčině a francouzštině. Česká edice Knihy Litevny (1931) zařadila reportáž z podsvětí evropských velkoměst (Georges Le Fevre) a detektivku (Paul Frank). Další již nerealizovaný program avizoval spolu s díly cizích autorů dobrodružné a senzační četby též prózu Stalo se v Praze... od Laca Novomeského. V němčině vyšla studie pražského psychoterapeuta Arthura Hellera (spolupracoval již při redakci knihy Th. H. van de Velda) o sušickém malíři-samoukovi Robertu Guttmannovi. Od 1930 připravoval redakční tým slovenských a českých odborníků (řídili jej Pavel Bujnák a Vojtech Tilkovský) první slovenskou encyklopedii Slovenský náučný slovník. „Pečlivosťou a z prostriedkov“ nespecifikované vydavatelské společnosti (zřejmě za účasti českotěšínské tiskárny a bratislavských korporací) ji vydala Litevna ve 3 svazcích na podzim 1932. Nákladný projekt, realizovaný v době odbytové krize, nakladatelství ekonomicky vyčerpal. Již jen pod svým jménem napsal a vydal Tilkovský 1933 jako jediný svazek edice Csehszlovákiai magyar utikönyvek průvodce Prahou v maďarštině (spoluautorem byl Aladár Váradi). – Fotomontážní obálky dobrodružné četby navrhli Ľudovít Hradský a František Podešva, obrázky do encyklopedie kreslil redaktor Československé tiskové kanceláře Kamil Zvelebil, její vazbu navrhl Ľudovít Fulla. Obálkovou kresbou přispěl Bedřich Fritta, typografickou úpravou A. L. Nehasil. Tisk zajišťovaly mj. firmy J. N. Vernay ve Vídni, Litera a Emanuel Stivín a synové v Praze, především však společnost Karel Prochaska v Českém Těšíně. Reprezentační publikace knihařsky zpracovala pražská továrna B. Just.