Vavřík a Chlanda

Sazeč František Vavřík ze Strážnice (životopisná data nebyla zjištěna) převzal od Rudolfa Soukupa dosud neprovozovanou tiskařskou koncesi pro Břeclav (původně ji získal 1921 Karel Totušek) a spolu s Vladimírem Chlandou založil 1923 knihtiskárnu Vavřík a Chlanda. Společník Vladimír Chlanda (* 1899 Drnovice u Vyškova, † 1970 Břeclav) se po studiu na gymnáziu a obchodní škole vyučil sazečem u firmy Knechtl a spol. v Olomouci (1917) a po účasti v 1. světové válce (1917–1918) byl zaměstnán u firem F. Obzina ve Vyškově a Společenská knihtiskárna v Kroměříži. Kromě tisku na zakázku provozovala firma Vavřík a Chlanda i regionální nakladatelství a její koncesionář František Vavřík působil jako majitel a vydavatel několika periodik, významných pro společenský a kulturní život Břeclavska. Nejprve založil nepolitický týdeník Noviny z Moravského Slovenska (2 ročníky vycházely od prosince 1924 do prosince 1926). Od června do prosince 1926 vydával souběžně „měsíčník pro literaturu a umění“ Fujara (redakční kruh tvořili Karel Nekula pod pseud. Rostislav Orný, Josef Sekera pod pseud. J. S. Starkoč a Jaroslav Zatloukal, vyšla jen 3 čísla), založený s programem propojení mladé české, moravské a slovenské kultury a vyvažování převládající západnické orientace českého umění důrazem na slovanství. Navazující „literární a umělecký měsíčník“ Tvar ovládli během 1. ročníku (1927) mladí katoličtí redaktoři, kteří časopis s novým programem přenesli 1928 do Prahy. V Břeclavi jej pak od 1929 nahradil již bez Vavříkovy účasti měsíčník Stan s přidruženou edicí. Koncem 20. let se společníci tiskárny Vavřík a Chlanda pro neshody v otázce dalšího směřování podniku rozešli. Vladimír Chlanda odkoupil 1928 Vavříkův podíl a k 1. lednu 1929 se stal jediným majitelem tiskárny, kterou dále vedl pod svým jménem. Podnik přestěhoval do nových prostor a zmodernizoval, nakladatelskou činnost však utlumil a její program v intencích svého členství ve Skupině moravských knihomilů omezil na soukromé tisky k různým příležitostem, především ke schůzkám bibliofilů. Rovněž tiskárna se kromě běžných zakázek věnovala tisku bibliofilií. Oceňována byla zejména bezručiana pro nakladatele ze záliby Aloise Kučíka, břeclavského městského důchodního. Další rozvoj tiskárny přerušil zábor Břeclavi nacistickým Německem 1938. Činnost plně obnovila 1945, v dubnu 1950 se stala součástí národního podniku Západomoravské tiskárny a 1958 změnila název na n. p. Grafia. Původní majitel Vladimír Chlanda ji vedl i po znárodnění do 1967, kdy odešel do důchodu. 1974 byla tiskárna začleněna do Moravských tiskařských závodů Olomouc jako závod Gottwaldov, provoz č. 35. 1993 ji koupili manželé Jarmila a Lubomír Adámkovi a od 1994 působí pod jménem Tiskárna Adámek s. r. o.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – Nakladatelství při tiskárně se zprvu opíralo o regionální autory, převážně přispěvatele Novin z Moravského Slovenska. Prózami ze Slovácka přispěli Štěpán Polášek (pseud. J. E. Topol) a Jaroš Hudeček, průvodcem Břeclaví a okolím Jaroslav Štancl, regionální historií Ladislav Hosák a Antonín Kolek a národopisnými úvahami František Kretz. Humoristickou prózu připojil Josef Sekera, verše Josef Mikulič a pokus o román výtvarník Karel Tršický. V edici Tvar, vydávané při stejnojmenném časopisu, vyšly 1927 zřejmě nákladem tiskárny verše Jaroslava Zatloukala a Josefa Dvořáka. Obrat k tiskařsky náročnějším publikacím představily sbírky básní vůdčí osobnosti jihočeské avantgardy Josefa Bartušky a alba dřevorytů a linorytů hodonínského pedagoga Jaroslava Dobrovolského. Po osamostatnění uzavřel Chlanda standardní nakladatelskou produkci specializovanou celní příručkou Aloise Fraita, bibliofilským vydáním veršů Otakara Žižky a knížkou próz Rudolfa Hlavenky. Po 1930 se jako nakladatel věnoval již jen soukromým bibliofilským tiskům. Výběr drobných moravik (Otakar Bystřina, Petr Bezruč, Vilém Mrštík, Josef Ošmera, Jan Herben) výjimečně doplnil překladem (Jehan Rictus) a 1947 uzavřel žertovnou veršovanou reflexí knihtiskařského kurzu. Spolunakladateli některých Chlandových tisků byli zaměstnanci jeho tiskárny (typograf Josef Červenka, strojmistr Josef Förchtgott) a přátelé z bibliofilských kruhů (Alois Kučík, Jaroslav Dobrovolský aj.). – Obálky zprvu navrhovali Josef Hodek, Karel Sup, Ladislav Mikeš a Josef Rybák, na výzdobě a grafické úpravě bibliofilií se podíleli zejména Jaroslav Dobrovolský, Josef Bartuška, Gabriela Finkesová a Josef Červenka.