Vesmír

Nakladatelskou a vydavatelskou společnost s r. o. Vesmír iniciovali a s dalšími 1920 založili bratři Ferdinand, Gustav a Jan Heidlerové a Petr Zenkl, vesměs osobnosti spjaté s národně-socialistickou stranou. Od konce 1922 Vesmír úzce spolupracoval s Průmyslovou tiskárnou, založenou 1921 Ústředním spolkem československého průmyslu cukrovarnického; personálně oba podniky zprvu spojoval zakladatel a tajemník spolku Gustav Heidler. Od 1935 vedl Vesmír knihkupec Rostislav Kolbe.

Vyšlo cca 280 titulů. – Nakladatelská činnost se zprvu zaměřila na populární vzdělávací literaturu. Nejširším vrstvám určená edice ABC – Příručky pro každého (1920–1925) informovala o různých tématech zdravovědy, politiky, kultury, jazykovědy, ekonomie, filozofie, umění a práva. Odborněji zaměřená edice Základy (1921–1938, red. Petr Zenkl) soustředila právní kompendia (Emil Svoboda), dějepisné přehledy (Kamil Krofta, Karel Stloukal), statistiku Československa (František Bíbl), příručku obchodní korespondence (Josef Získal), dějiny náboženských soustav (Čestmír Loukota, Otokar Perthold) a aktuální informace o několika moderních evropských státech. Mimo edice ve 20. letech dominovala závažná literatura historická. Přehledová kompendia (Josef Vítězslav Šimák: Kronika československá; František Hýbl: Dějiny starého věku) i rozsáhlé cykly o moderních politických dějinách (Dějiny Evropy v letech 1812–1870 a Světová politika v letech 1871–1914 Josefa Šusty) doplnily individuální studie (Rudolf Urbánek) i vyčerpávající portrét výrazné osobnosti (Albín Bráf - život a dílo, 1922–1924). Nakladatelskou základnu nalezl ve Vesmíru ke svým dílčím pracím (mj. Bílá Hora), aktuálním polemikám (mj. Omyly a nebezpečí pozemkové reformy) i rozsáhlým dílům (Žižka a jeho doba, 1927-1933) historik Josef Pekař. Bezprostřední válečnou minulost reflektovaly paměti  (Radola Gajda, Jiří Čermák, František Josef Havelka) i soubory statí a dokumentů (Jan Heidler, Stanislav Nikolau, Milada Paulová, Josef Šusta). Širšímu publiku byly určeny popularizační vlastivědné práce Josefa Peška i převážně přeložené spisy o významných světových osobnostech a událostech v „ilustrované knihovně historické" Z dílny osudu (1925–1927,  red. Stanislav Nikolau). Literární historii zastoupil Arne Novák (monografie Svatopluk Čech), uměleckohistorická produkce přinesla po popularizačních albech Bohumila Vavrouška a Zdeňka Wirtha monografii Františka Žákavce Dílo Dušana Jurkoviče. Soustavná pozornost, věnovaná slovanské problematice (mj. rusistické studie Josefa Jiráska), vyvrcholila torzem encyklopedického projektu Slované – Kulturní obraz slovanského světa (1927–1929, red. Miloš Weingart) a doznívala cestopisem Franka Wollmanna a edicí Praktické učebnice slovanských jazyků (1934–1945,  red. Miloš Weingart). Po výrazném útlumu produkce počátkem 30. let Vesmír 1934 převzal z likvidovaného nakladatelství Otakara Štorcha-Mariena Aventinum (>LČL 1, s. 98–101) rozpracovaný soubor díla Josefa Svatopluka Machara (s názvem Macharovy spisy jej od počátku písmem Slavoboje Tusara a v úpravě Methoda Kalába tiskla Průmyslová tiskárna) a pokračoval v něm do 1940, rovněž jej však nedokončil. (K uvažovanému převzetí aventinských Spisů Jiřího Karáska ze Lvovic nedošlo.) Nový vedoucí Rostislav Kolbe, který předtím působil u katolických firem v Olomouci a v Praze, otevřel 1935 nakrátko nakladatelství bojovné katolické tvorbě: Překlady z italštiny (Giuliotti Domenico) a němčiny (Josef Petermann) doplnil 2. díl překladu moderního katechismu od Josefa Fattingera (1936; 1. díl tohoto jediného titulu Edice Fides vydal Kolbe 1935 svým nákladem v Olomouci). 1936 vyšly ještě studie olomouckého teologa Bedřicha Vaška a téhož roku Vesmír nakladatelsky zaštítil putovní katolickou edici Knihy Řádu. Od poloviny 30. let nakladatelství až na výjimky opustilo společenskovědní témata a úspěšně se zaměřilo na vědeckou, odbornou i popularizační literaturu přírodovědnou, lékařskou a zemědělskou. Spolupráci Vesmíru s Průmyslovou tiskárnou reprezentovaly zejména atlasy Naše příroda v obrazech (1935–1949), vydávané v působivém grafickém řešení Methoda Kalába též v německé mutaci. Jednotlivé řady (vesměs nedokončené) textově připravovali přírodovědci Josef Jirsík (Ptáci), František Antonín Novák (Rostliny), Rudolf Schwarz (Motýli), Otakar Štěpánek (Ryby) spolu s ilustrátory Karlem Svolinským a Antonínem Pospíšilem. Opožděný titul v odlišné úpravě připojilo až Nakladatelství Československé akademie věd (1953). Náhradou za zastavený časopis Naší přírodou (vycházel nákladem Průmyslové tiskárny) vydával Vesmír sborníky statí a zajímavostí z různých oborů přírodních věd Chvilky v přírodě (1941–1948). Odborné příručky z různých oborů rostlinné i živočišné výroby (pěstitelství, mlékařství, vinopalnictví, vinařství, chmelařství, půdoznalectví aj.) soustředila Zemědělská knižnice (1941–1947,  red. mj. Jan Boštík, pak Jan Tauber). Samostatně vycházely vysokoškolské učebnice anatomie (Karel Weinger) a porodnictví (Josef Jerie, Karel Klaus, Josef Saidl), středoškolské matematické a fyzikální přehledy (Čeněk Kohlmann),  klíče k určování ptáků (Josef Jirsík), motýlů (Věra Matějková) a hub (Rudolf Veselý), příručky pro včelaře (Jindřich Čejka), pro pěstitele skalniček (Jaroslav Nauman), sběratele zkamenělin (Ferdinand Prantl), nerostů (Karel Tuček, Radim Nováček), milovníky vína (František Rudolf Čebiš) aj. Beletrii nakladatelství od počátku zařazovalo jen zcela okrajově. Ve 20. a 30. letech vyšlo několik původních próz (Eduard Bass, Karel Scheinpflug, Jaroslav Spirhanzl-Duriš, Anna Maria Tilschová) a překladů (Roland Dorgelès, Agatha Christe), výjimečně verše (František Táborský) či kuriózní drama (Benito Mussolini a Giovachino Forzano: Napoleonových sto dní, 1934). 1939–1941 přispěl ředitel Průmyslové tiskárny a cukrovarnický odborník Josef Zeman za výtvarné účasti Karla Svolinského dvěma dětskými knížkami o veverce Zrzečce, dobrodružný příběh pro chlapce připojil kmenový odborný autor Vesmíru, zoolog, arachnolog a cestovatel Jiří Baum, lovecké povídky Miroslav Josef Hlávka. Několika librety oper Bedřicha Smetany rovněž se Svolinského výzdobou Vesmír za okupace pokračoval v programu Společnosti Bedřicha Smetany. – Průmyslová tiskárna po svém založení postupně převzala tisk všech publikací Vesmíru; na grafických úpravách se kromě Methoda Kalába od konce 30. let výrazně podílel typograf Jindra Vichnar.