Antonín Vaďura

Antonín Vaďura (* 1889 Polešovice, † ? ?) se po 4 třídách měšťanské školy vyučil krejčím. Absolvoval kurs sociálního pojištění, byl členem Metapsychické společnosti v Praze a Klubu zdraví v Brně, kde působil jako společník knihkupeckých firem Jan Kajš (1919–1921) a St. Kočí (1922–1924). 1924 získal v Brně knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a osamostatnil se. 1929 ohlásil vyrovnání a 1931 jeho firma zanikla. Vaďura pak pracoval mimo obor (obchodoval se sklem) do 1941, kdy knihkupectví obnovil. Zrušeno bylo pravděpodobně 1949.

Vyšlo cca 5 titulů. – Nesoustavné nakladatelské pokusy zahájil Antonín Vaďura 1925 divadelní hrou pro ochotníky s legionářskou tematikou (Ferdinand Pražský pod pseud. F. J. Slavkovský). Ve spolupráci s letovickou firmou Humana založil edici Vědecká knihovna (1926), v níž vycházel po sešitech obsáhlý spis Hrobka Tut-anch-amonova (Howard Carter a A. C. Mace, úvod František Lexa; vyšel jen 1. díl). 1926 ohlásil úvodní sešit dalšího titulu (soubor textů V. I. Němiroviče-Dančenka Kama a Ural v překladu Michaila Inževatkina), další pokračování však zřejmě nenásledovalo. Po obnovení firmy vydal až 1947 obsáhlý tematicky uspořádaný soubor citátů, aforismů a sentencí (František Antonín Šídlo), ovocnářské porovnávací tabulky odrůd (Ladislav Vlk) a v koprodukci s pražským nakladatelstvím Edvard Fastr 4. vydání návodu k ovládání nálad (Norbert F. Čapek). – Tisk po firmě Jos. Šimek ve Slavkově a letovické Humaně zajistila Polygrafie v Brně.