Ferdinand Holas

Ferdinand Holas (pův. Hollas; * 1913 Praha-Žižkov, † ? ?) vychodil 3 třídy měšťanky a vyučil se knihkupcem u firmy Sfinx (1928–1930 absolvoval knihkupeckou pokračovací školu), kde pak zůstal zaměstnán do konce 1938. 1939 obdržel koncesi nakladatelskou, omezenou na díla beletristická, zřejmě však provozoval i knihkupeckou prodejnu, kterou převzal od svého bývalého kolegy z nakladatelství Sfinx a později neúspěšného nakladatele Pavla Krušiny. V červnu 1940 byl zatčen gestapem, vyšetřován na Pankráci a po věznění v Terezíně, Lipsku a Saské Kamenici odsouzen v Drážďanech pro rozmnožování a rozšiřování letáků a do srpna 1943 vězněn v Budyšíně. 1944 si úředně změnil jméno Hollas na Holas, 1945 zahájil nakladatelskou činnost a 1949 převzalo jeho podnik nakladatelství Mír.

Vyšlo cca 20 titulů. – Dle záznamu Národní knihovny vydal Ferdinand Holas spolu s Antonínem Neumannem 1945 ještě za okupace pod firmou fiktivního břevnovského nakladatelství Tria a bez cenzurního povolení příběh z Divokého západu (autor Petr Barnet, údajný překladatel Vojta Tůma). Vlastní program nakladatelství, zaměřený na současnou přeloženou románovou tvorbu a soustředěný do edice Světová próza (1945–1948, red. Karel Rubík), zahrnoval zavedené, z českých překladů již známé autory, z jejichž tvorby vycházely jak nové překlady, tak reedice titulů z produkce nakladatelství Sfinx a ELK. Holas jej zřejmě připravoval ještě za německé okupace, úvodní svazky edice (v překladech z norštiny Karl Holter a Islanďan Kristmann Gudmundsson) však vyšly až po květnu 1945. Následovaly překlady z francouzštiny (Gabriel Chevallier), němčiny (Švýcar John Knittel ve válečném překladu Bedřicha Václavka), švédštiny (Harald Beier, resp. Beijer jako jediný nově uvedený autor), italštiny (Arnaldo Fraccaroli) a angličtiny (z Velké Británie Charles Morgan a Daphne du Maurierová, z USA A. J. Cronin, Aben Kandel, Edna Ferberová a Kathleen Winsorová s bestsellerem Věčná Ambra). 1948 edice avizovala nové překlady z angličtiny (Alan Hynd a Charles Jackson), které již nevyšly. Mimo edici vydalo nakladatelství vzpomínky Ilji Barta na věznění v Praze a v Terezíně se zmínkami o Ferdinandu Holasovi jako spoluvězni (1946) a ve větším formátu a nákladnější úpravě reedici humoristického románu Gabriela Chevalliera Zvonokosy (poprvé Družstevní práce 1937) s výtvarným doprovodem Miroslava Šaška (1948). – Typografickou úpravu jednotné koncepce navrhovali mj. Stanislav Kohout a Karel Pekárek, obálky mj. Jan Černý-Klatovský, Zdeněk Batal, Jan Novák a A. V. Hrska. Identitu dalších výtvarných spolupracovníků nakladatelství (L. Tittelbach, E. Pokorný, R. Rubík, F. V. Chalupský, J. Vyskočil) se nepodařilo ověřit. Knihy tiskla především firma Stiebling a Havelka, dále Práce a Mladá fronta v Praze, Josef Doležal v Červeném Kostelci, Cíl v Krnově a A. Diessner a syn v národní správě ve Varnsdorfu.