Karel Hájek

Karel Hájek (* 1893 Koloděje nad Lužnicí, dnes Týn nad Vltavou – Koloděje nad Lužnicí, † 1954 asi Praha) absolvoval nezjištěnou střední školu a dvouletou obchodní školu. Vyučil se knihkupcem u českobudějovické firmy Jan Svátek a pak působil ve větších závodech v Praze a v Bratislavě, naposledy u pražské firmy Jos. R. Vilímek. Knihkupeckou a nakladatelskou koncesi získal zprvu do Prahy-Vysočan, firmu Karel Hájek však v červnu 1924 založil na Starém Městě, kde pak působil jako knihkupec až do 1949.

Vyšlo cca 6 titulů. – O nakladatelství se Hájek pokusil na přelomu 20. a 30. let 20. století v době doznívající konjunktury a počínající odbytové krize. 1930 se ujal 2. a 3. vydání návrhu na radikální zjednodušení českého pravopisu (Jindřich Václav Alexander pod pseud. J. V. Hradčanskí; 1. vydání vyšlo nákladem autora). V témže roce vydal barevný obrázkový seriál Míly (Bohumila) Paši s verši Františka Homolky o dobrodružstvích afrického uličníka Bambiho, zahájil Sebrané spisy Heleny Malířové (1930, jen román Víno s obálkou Jaromíra Hauptmanna) a založil edici Základy sebevzdělání (1930, red. Vítězslav Opluštil), v níž vyšel jen 1. díl Opluštilovy příručky českého pravopisu. Nová knihovna české beletrie (1931) po úvodním svazku (povídky Emila Synka v obálce od Václava Maška) rovněž nepokračovala a Hájek se pak věnoval jen knihkupectví. Po dlouhé odmlce se nakladatelsky připomněl až 1945, kdy pro Spolek výtvarných umělců Marold vydal „obrazovou a slovní evokaci mýtu o Etherovi“ od malíře Aloise Doležela.