M. E. Holakovský

Zakladatel podniku Michael Ferdinand Holakovský (* 1818 Herrnsdorf, dnes Králíky-Heřmanice, † 1871 Chrudim) po údajném studiu na latinských školách byl od 1834 zaměstnán u královéhradeckého knihtiskaře, knihkupce a nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila, naposled jako vedoucí knihkupectví a knihtiskárny. Na přelomu 40. a 50. let 19. století zařizoval Pospíšilovy pobočky v Praze, Pardubicích a v Chrudimi, kde se 1851 usadil a zřídil papírnictví a galanterii. 1852 otevřel na koncesi z téhož roku knihkupectví, které 1855 rozšířil o půjčovnu knih (1856 vydal její katalog). V Chrudimi působil v Měšťanské besedě a v Občanské záložně, zasedal v obecním zastupitelstvu a byl přísedícím obchodního senátu krajského soudu. Po jeho smrti vedla závod vdovským právem Antonie Holakovská (roz. Tlučhořová) se zástupcem Karlem Kaisrem, později továrníkem v Prostějově. Syn zakladatele Michael Emanuel Holakovský (* 1860 Chrudim, † 1937 Chrudim) studoval na reálném gymnáziu v Chrudimi (1870–1874) a v Táboře (1874/1875). Odbornou praxi získal v knihkupeckých a nakladatelských závodech v Německu a ve Švýcarsku, pobýval též ve Francii a pak byl  zaměstnán u firem Fr. Řivnáč a I. L. Kober v Praze. 1879 se vrátil do rodinného podniku a 1880 se stal členem chrudimské stolní společnosti Kosové (přezdívka Kos Domapil). Majitelem knihkupectví M. F. Holakovský byl pravděpodobně od 1884, v srpnu 1887 spoluzakládal Spolek českých knihkupců na venkově s programem hájit zájmy mimopražských knihkupců a 6 let byl jeho jednatelem (1895 spolek zanikl). 1888 oznámil rozšíření činnosti o nakladatelství (první publikace vydával 1889–1890 pod původní firmou M. F. Holakovský) a v červenci 1890 založil s obchodvedoucím knihkupectví Bohumilem A. Keilem společnost Holakovský & Keil. Počátkem 1894 se společníci rozešli, Keil převzal knihkupectví do svého majetku a dále je vedl pod firmou B. A. Keil. Holakovský si ponechal nakladatelství, které od 1891 provozoval pod svým jménem. 1900 obdržel po několikaletém úsilí knihtiskařskou koncesi a podnik rozšířil o tiskárnu. Od února 1913 tiskl konzervativní týdeník Chrudimský kraj, který od 3. ročníku (1914) převzal do svého nákladu a postupně proměnil v společenský a kulturní časopis, v němž též sám publikoval hlavně texty k chrudimské vlastivědě a historii. Technickým správcem tiskárny se stal jeho syn a nástupce Michael Holakovský (* 1892), který však 1915 padl na ruské frontě. Michael Emanuel Holakovský prodal koncem prosince 1919 tiskárnu i časopis Chrudimský kraj J. Aloisi Šmídovi. Dalším jejich majitelem byl Rudolf Bauer, od něhož tiskárnu spolu s Chrudimským krajem koncem 1923 koupili Arnošt Splídek a Antonín Kiesl.

Vyšlo cca 70 titulů. – Po překladu francouzské publikace o novém způsobu krmení hospodářských zvířat (Jules Crevat) rozvinul M. E. Holakovský dvě řady odborných zemědělských publikací učebnicového typu v redakci a s autorským přispěním pedagogů zemědělských a lesnických škol z různých českých měst. Illustrované nauky hospodářské (1890–1903, red. Ladislav Burket a Antonín Dokoupil) cílily především na studenty středních a vyšších hospodářských škol a věnovaly se chovu hospodářských zvířat (Ladislav Burket, Antonín Dokoupil), půdoznalectví a obdělávání půdy (Josef Munzar), zpracovatelskému průmyslu (Alois Mollenda), botanice (Emanuel Petera), nerostopisu (Václav Otakar Poláček) a zoologii (Josef Gregor). Populárněji a šířeji zaměřená Českoslovanská matice rolnická (1891–1904, red. Antonín Dokoupil, Antonín Mohl a Rudolf Treybal) vycházela po sešitech vždy od října do dubna mimo období hlavních zemědělských prací a byla určena primárně pro zimní zemědělské kurzy (zimní školy hospodářské), některé tituly se dočkaly dalších vydání. Příspěvky k různým složkám praktického provozu zemědělského hospodaření (Antonín Mohl, František Hájek, Jan Adamec, Basil Macalík, Alois Mollenda, František Vohralík, František Suchánek, Václav Feršman, Jaroslav Karásek, Karel Šafránek, Josef Čejka, Josef Sýkora, František Halla, Antonín Večeř, Alois Thuma, Adolf Eckert) a vedení domácnosti (Karel Šafránek, Marie Trachtová) střídaly stati k širším ekonomickým a sociálním tématům spjatým se zemědělstvím. O hospodářském zákonodárství psali Rudolf Treybal a Zdeněk Hruška, o ekonomice zemědělství a zemědělském trhu ve světě a postavení rolnictva v historii Karel Adámek a Karel Kindl, o vzdělávání zemědělců Václav Otakar Poláček, o spořitelnictví František Týle a Jan Havlín. Národohospodářství se věnoval překlad z polštiny (Zygmunt Heryng). Nakladatelem posledních svazků obou sbírek (1903 a 1904) byl zemědělský odborník a chrudimský středoškolský pedagog Adolf Eckert. Jako tisky svého nákladu inzeroval M. E. Holakovský i edici Adolfa Eckerta a Viléma Teklého Bibliotheka českých hospodyň a dívek (1891) s populárními spisky o zdravovědě, výchově, výrobě másla a včelařství a odborné spisy Adolfa Eckerta, Theodora Hesse, Václava Markalouse, Quida Teisslera, Františka Vohralíka, Hynka V. Buriana a Antonína J. Zavadila, které jen převzal do své distribuce. Druhou programovou větev Holakovského nakladatelství tvořily kalendáře, jejichž jádrem byl od 1889 Nový obrázkový národní (od 1899 Holakovského národní) kalendář českého venkova (vyšlo 30 ročníků na roky 1890–1919, prvé tři „pod správou Spolku českých knihkupců na venkově“). Tzv. velká a malá vydání později doplnily i specializované kalendáře Holakovského menší humoristický kalendář (od 1907) a Holakovského menší rolnický kalendář (oba s variantami názvů na obálkách). Ojedinělým beletristickým titulem nakladatelství byl sborník humoristických veršů a próz (Karel Černý a jiní). Knižní produkci krátce provázel nakladatelský časopis Zvěsti s podtitulem Literární oznamovatel Mich. Em. Holakovského (roč. 1, 1901/1902), později Revue uměl. knihtiskárny a nakladatelství Mich. Em. Holakovského v Chrudimi (roč. 2, 1902/1903). Oba ročníky redigoval K. J. Gruber, úplné výtisky nebyly v dostupných fondech zjištěny. – Výtvarným spolupracovníkem nakladatelství byl Karel Ladislav Thuma jako autor obálek Českoslovanské matice rolnické a kalendářů i ilustrátor. Tisk zajišťovaly regionální firmy Bratří Peřinové v Hradci Králové, St. Pospíšila zeť (J. Scholle) v Chrudimi a Karel Veselý v Chotěboři, od 1900 vlastní tiskárna M. E. Holakovský.