Jindřich Slovák

Jindřich Slovák (* 1858 Moravská Radiměř, dnes Radiměř, † 1931 Kroměříž) se po absolvování reálky vyučil tiskařem v brněnské Akciové moravské tiskárně, v níž byl jeho starší bratr ředitelem. 1890 koupil od Antonína Odehnala bývalou kroměřížskou Národní knihtiskárnu Josefa Šperlína a po získání knihtiskařské koncese ji téhož roku převedl na své jméno (zprvu užíval převážně název Národní knihtiskárna Jindřicha Slováka, pak Jindřich Slovák, na tiscích v němčině Heinrich Slovák). V době národnostních bojů tiskl česká periodika pro okolní města s německou správou. Tiskárnu postupně modernizoval, 1900 koupil její budovu a vzápětí rozšířil závod o novostavbu v sousedství. Tiskařsky pak zajišťoval významné regionální publikace (zpěvníky hanáckých písní, Album města Kroměříže v české i německé mutaci, později Dějiny města Kroměříže od Františka Václava Peřinky apod.). Vedle své profese se od svého mládí věnoval historii, zejména archeologii. Byl spoluzakladatelem Muzejního spolku v Brně, sbíral historické dokumenty, podnikl několik archeologických výzkumů na Brněnsku a Kroměřížsku a 1928 věnoval svou sbírku nálezů kroměřížskému muzeu. Po 1. světové válce převzal řízení podniku jeho syn František Slovák (* 1880 Bystřice nad Pernštejnem, † 1928 Kroměříž). Po Františkově předčasné smrti prodal Jindřich Slovák 1930 tiskárnu prokuristovi České průmyslové banky v Opavě Jaroslavu Hájkovi, který ji pak vedl na svou koncesi pod firmou J. Slovák, s. s r. o. V prosinci 1939 její provoz přerušil, později jej však opět obnovil. 1951 byla tiskárna zestátněna a začleněna pod národní podnik Moravskoslezské tiskárny v Olomouci, 1954 zrušena.

Vyšlo cca 20 titulů. – Spolu s autorem Ondřejem Pischem se Jindřich Slovák podílel na nákladu alba předloh moravského ornamentu (1896). Později vyšly nákladem tiskárny příspěvky k moravské archeologii a historické topografii (Inocenc Ladislav Červinka), regionální vlastivědné průvodce (Jan Evangelista Nečas), jen výjimečně verše (František Josef Heineke). Před 1. světovou válkou se hlavním autorem nakladatelství stal Slovinec Martin (vl. jm. Davorin) Žunkovič, rakouský důstojník a amatérský archeolog a jazykozpytec. Své hypotézy o údajné původnosti slovanského osídlení Evropy publikoval především v německy psaném čtvrtletníku Staroslovan (roč. 1–2, 1913–1914) a v přidružené edici Bibliothek Staroslovan (1914). Německy i v českém překladu vydal nákladem tiskárny rovněž svou obhajobu pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Po převratu 1918 Jindřich Slovák krátce vydával a redigoval protirakušácky laděný satirický měsíčník Hanácké kopřivy (6 čísel vyšlo od listopadu 1918 do února 1919) a sám k tisku připravil pobělohorský konfiskační protokol ze své sbírky (1920). Nakladatelskou produkci tiskárny uzavřely počátkem 20. let anonymní vlastivědné brožury (stručné dějiny Kroměříže, průvodce hradem Buchlov). Již od počátku 90. let 19. stol. vydávala tiskárna místopisné fotografie a pohlednice Kroměříže a okolí (autorem některých fotografií byl František Slovák). – Ve vrcholném období tiskárny (do 1914) těžila bohatá výzdoba publikací výlučně z typizované nabídky písmolijen (iniciály, viněty, záhlaví, linky). Po 1. světové válce kvalita tisku zřetelně upadala.

Nákladem tiskárny J. Slovák, s. s r. o. vycházel krátce (od listopadu 1937 do prosince 1938) pravicově zaměřený „týdeník pro střední Hanou“ Národní svědomí (odpovědným redaktorem byl Jaroslav Hájek, později Karel Laštuvka). Jediným zjištěným knižním titulem z tohoto období je mravoučná próza Metoděje Havlíčka (1942).